DOPRAVA ZDARMA 

Nakupte si Ježíška a ušetřete za dopravu. Platí na všechny objednávky při nákupu nad 500 Kč se Zásilkovnou a PPL (výdejní místa a boxy)

Autor článku:
PharmDr. Eliška Vencovská a Hana Škopová

Kojení je výsadou ženy – informace pro kojící maminky

Kojení patří k přirozeným procesům v přírodě a pro kojence je tou nejvhodnější variantou výživy. Aby bylo dítě kojeno je v prvních fázích jeho vývoje mimořádně důležité. Maximální podpora zahájení kojení a jeho následné udržování po co nejdelší dobu je stěžejní jak u rodičů, tak u ošetřujících lékařů.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výhradní kojení do 6 měsíců věku dítěte (tj. bez jakýchkoliv přídavků) a poté pokračování v kojení v kombinaci s odpovídající doplňující výživou do 2 let či dle potřeb dítěte.  Mohou se však objevit objektivní i subjektivní důvody, které uplatnění této zásady neumožňují (nemožnost kojit pro nedostatek mateřského mléka a další překážky na straně matky či dítěte). V těchto situacích je nutno kojení doplnit nebo zcela nahradit umělou výživou. Příkladem je situace, kdy miminko dlouhodobě nepřibývá na váze nebo dokonce ubývá, v takovém případě je na místě podat umělé kojenecké mléko (může se jednat pouze o dočasné řešení).

Proč je mateřské mléko tak důležité?

Mateřské mléko jako přirozená výživa dítěte je nepochybně nejlepším startem do života, který maminka může svému dítěti dát. Z hlediska podpory vývoje a růstu dítěte je mateřské mléko považováno za nejlepší výživu. Mateřské mléko je bohaté na bílkoviny, tuky a cukry a obsahuje také dostatek tekutin, vitaminy, minerály, probiotické bakterie a široké spektrum obranných látek, které jsou zodpovědné za ochranu dítěte před infekčními onemocněními v oblasti respiračního a gastrointestinálního traktu. Také snižuje riziko výskytů a závažných projevů alergií, riziko obezity a diabetu. Složení mateřského mléka je unikátní i tím, že se mění podle potřeb dítěte – přizpůsobuje se potřebám rostoucího kojence. Neexistuje žádné slabé mléko, mateřská mléka mezi maminkami nelze srovnávat. Každá maminka tvoří to nejlepší mléko pro svoje miminko.

Význam kojení – výhody kojení pro miminko

  • Mateřské mléko obsahuje všechny potřebné látky pro zdravý vývoj dítěte v prvních šesti měsících.
  • Mateřské mléko je lépe snášeno než náhrady mateřského mléka, snižuje riziko průjmu, bolení bříška a zvracení.
  • Kojené děti jsou lépe chráněny proti infekcím dýchacích a močových cest a zánětu středního ucha.
  • Maminka při kojení během nachlazení předává miminku protilátky proti svému nachlazení, snižuje tak riziko, že bude miminko nachlazené také.
  • Další prokázané a nepřekonatelné výhody zahrnují lepší mozkový vývoj, nižší riziko alergie a v rodinách s dědičným rizikem cukrovky ochranu proti cukrovce. Kojené děti mohou mít nižší krevní tlak, cholesterol a nižší riziko nadváhy v dospělosti.

Význam kojení – výhody kojení pro maminku 

  • Kojení prohlubuje emocionální vztahy mezi maminkou a dítětem.
  • Již po porodu kojení podporuje zavinování dělohy, snižuje tak krevní ztrátu a riziko anémie.
  • Kojení chrání ženu před rakovinou prsu, vaječníků a děložního hrdla a před zvýšenou lomivostí kostí v období menopauzy (snižuje riziko osteoporózy).
  • Kojení má význam k úbytku váhy, kterou maminka nabrala během těhotenství.
Kojení má řadu pozitivních benefitů pro matku i dítě. Kojení je ekonomické a ekologické. Mateřské mléko je vždy čerstvé, připravené vždy, kdy potřebujete, ve správné teplotě, klidně i uprostřed noci.

První přiložení – začátek kojení

Příprava na kojení začíná již v době raného těhotenství, kdy se prsní žlázy ženy vlivem zejména estrogenů a progesteronu mění, rostou a chystají na budoucí stravování kojence. První přiložení novorozence k prsu probíhá ideálně ještě na porodním sále, zpravidla do 30 minut po narození. Sací reflex dítěte je v této době vyvinutý a organismus matky je kompletně připraven na nástup laktace jak po hormonální stránce, tak po anatomické stránce. Miminko je schopné si samo najít prs, otevřít pusinku a začít sát. Pokud k prvnímu kojení obratem po porodu z nějakého důvodu nedojde, maminky se vůbec nemusí obávat toho, že laktace nenastoupí vůbec. Laktace běžně nastupuje 3. – 4. den po porodu.

Každá maminka a miminko jsou individuality a svou adaptaci na nový prostor a sladění se může trvat každému jinak. Zohlednit se musí také samotný průběh porodu.

V prvních dnech pije miminko malé množství mleziva, které je lehce stravitelné, kaloricky velmi bohaté, s vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a obranných látek, děťátko nabírá na hmotnosti a mlezivo mu dodává energii. Mlezivo a následně mateřské mléko společně zabezpečují úspěšný přechod novorozence ze sterilního prostředí v děloze matky do zevního světa plného bakterií. Po návratu z porodnice bývá miminko častěji hladové, budí se v kratších intervalech a kojit je potřeba i každou hodinu. Časové odstupy mezi jednotlivými kojeními se poté zpravidla prodlužují (pro představu, počet kojení se pohybuje kolem 8–10 přiložení za den, ze začátku může počet kojení dosáhnout i 20 za den). Ukazatelem dostatečného kojení kromě narůstající hmotnosti miminka je počet počůraných plen, kterých má být minimálně šest za 24 hodin. Počůranou plenkou se myslí plenka výrazně těžší než čistá plenka.

Přirozený instinkt dítěte je základem, podle kterého se musí řídit počet a délka jednotlivých kojení. Kojení by se mělo řídit dle dítěte, protože právě ono zná nejlépe své potřeby.
Kojit by se mělo tak často, jak chce miminko, a tak dlouho, jak miminko potřebuje – dokud saje.

Po kojení by mělo být miminko spokojené, nemělo by již natahovat po prsu, nemělo by si cucat prstíčky, nemělo by stáčet hlavičku na stranu, případně by mělo usnout. Pláč miminka vždy neznamená, že má hlad a žádá si nakojit. Neklid může pramenit z problémů s prdíky, mokré plenky nebo si jen žádá vaši pozornost a blízkost, pohlazení, přitulení.

Co se děje při kojení a jaké hormony ho ovlivňují?

Během kojení dochází k velké řadě hormonálních reakcí, které spouští tvorbu mateřského mléka, jeho uvolňování do mlékovodů a dostupnost mléka pro dítě. Hormony ovlivňují následnou reakci těla matky na tvorbu další dávky mateřského mléka a jeho složení. Čím častěji matka kojí, tím rychleji se vytvoří mléko.
Díky hormonální bouři, ke které dochází brzy po porodu, se začne mateřské mléko tvořit hned, jakmile miminko začne sát z prsu. Mléko se tvoří ve žlázových buňkách mléčné žlázy, které jsou uspořádány do malých útvarů (alveolů). Postupem času se hladina hormonů normalizuje.

Během kojení se tvoří dva hormony. Prolaktin působí na tvorbu mateřského mléka. Čím více dítě saje, tím více prolaktinu se vylučuje a tím více se tvoří mléka. Pokaždé, kdy miminko saje z prsu, bude matka produkovat více hormonu prolaktinu. Vysoká hladina prolaktinu podporuje tvorbu mléka. Jakmile jsou prsa maminky prázdná, díky prolaktinu se začne tvořit více mléka pro další krmení dítěte. Oxytocin je produkován krátce po začátku kojení. Má vliv na uvolňování mléka v průběhu kojení. Vyvolá kontrakci v malých buňkách, které uvolní mléko dítěti. Také napomáhá zpětnému zavinutý dělohy.

Produkce mléka funguje na principu nabídky a poptávky.
Čím větší poptávka (stimulace/kojení) je, tím více se bude tvořit mléka. Toto je možné využívat i v případě, že z nějakého důvodu tvorba mléka poklesne. Stačí dítě znovu častěji přikládat k prsu a přibližně do dvou dnů se produkce mléka zvýší.

Příprava na kojení už během těhotenství

Každá budoucí maminka by měla mít informace o tom, že způsob stravování v průběhu těhotenství má vliv na zdravotní stav jejího dítěte. Výživa těhotné ženy je důležitá jak z hlediska zdraví matky, tak z hlediska fyziologického vývoje plodu. Při standardních stravovacích podmínkách se ženy nemusí obávat výraznějších nutričních problémů během těhotenství. Je také velmi žádané, aby žena nevstupovala do těhotenství s vyčerpanými zásobami živin, což např. nastává při nevhodně sestavených redukčních dietách nebo při dodržování diet, které z nejrůznějších důvodů zcela vylučují některé potravinové skupiny. Proto se doporučuje, aby alespoň v posledních třech měsících před plánovaným těhotenstvím měla žena stabilní hmotnost a dobře vyváženou a pestrou stravu. Během vlastního těhotenství je třeba zabezpečit optimální příjem celkové energie, který se dá podstatnou měrou kontrolovat žádoucím vývojem váhového přírůstku během těhotenství. Dále je třeba věnovat pozornost dostatečnému příjmu bílkovin a správnému výběru tuků, kyseliny listové, železa, jódu, vápníku a vitaminu D. Nedostatek těchto důležitých látek během těhotenství může mít závažný vliv na vývoj plodu a zdraví matky. Důležité vitaminy, minerály a stopové prvky může kojící žena užívat v doplňcích stravy pro těhotné.
Samozřejmě by se matka měla vyvarovat tzv. "rizikovému chování", jako je kouření, pití alkoholu, užívání drog, které mohou ovlivnit růst a vývoj plodu a také složení mateřského mléka. Jednou ze zajímavostí je složení mateřského mléka a jeho relativní stálost složení i za situace, kdy výživa matky není ideální.

Jak se na kojení tedy připravit?

Budoucí maminka by se měla již v průběhu těhotenství zajímat o nástup a průběh laktace. Dále by měla znát výhody kojení pro ni a pro její budoucí miminko. Pokud se chce žena na kojení předem připravit a držet se různých doporučení pro podporu kojení, může začít už v době, kdy začíná být bříško viditelné. Další techniky a postupy samozřejmě velmi pomohou během kojení jako takového. Výjimečné nejsou ani obavy u žen, kdy budoucí maminka znejistí, zda vůbec bude schopná kojit nebo zda bude mít dostatek mateřského mléka.

  • Již během těhotenství může ženě pomoci absolvování předporodního kurzu či kurzu o kojení, které ji pomohou zorientovat se v problematice a pomohou připravit se na různé situace, které se v souvislosti s kojením mohou objevit a jakým způsobem je řešit.
  • Již během těhotenství lze kontaktovat specializované porodní asistentky či duly, které budoucí maminku provedou těhotenstvím, asistují ženě během porodu, pomohou se zahájením laktace a naučí správnou techniku kojení.
  • Zásadní je pít dostatek tekutin a jíst pestře během celého těhotenství a během celého kojení a ideálně také čtvrt roku před otěhotněním. Pokud to vyhovuje miminku, kojící žena může jíst a pít cokoliv, co jí chutná, strava má být pestrá a má jí být dostatek, kojící žena se nemusí vzdávat kávy, bylinek ani alkoholu v rozumné míře.
  • Žena by měla mít možnost odpočinku a měla by se vyhýbat nadměrnému stresu.
  • Pro zahájení kojení je důležitá „zlatá hodina“ po porodu, kdy je dítě prvně přikládáno k matčinu prsu a přisává se. Proto není žádoucí porod v jeho závěru nikterak uspíšit.
  • Kontakt s miminkem, kontakt „kůže na kůži“, tedy přikládání vysvlečeného miminka na holou kůži maminky může být řešením potíží s kojením.
  • Před vlastním kojením,  k nastartování uvolnění mléka, může pomoci masáž prsou (např. Welleda olej na masáž prsů), přikládání teplých obkladů (Ortopedic® polštářek) anebo použití odsávačky mateřského mléka (Avent, Medela, Mam). Pomáhají i teplé sprchy.
  • Existují pomůcky, které mohou kojení usnadnit, zpříjemnit, udělat kojení pohodlnější, pomoci mamince se u kojení lépe usadit. Nejběžnější jsou kojící polštáře do písmene C. Kojící polštář pomůže mamince s polohou při kojení a pomůže polohovat i miminko, které se může uložit přímo na polštář.
  • Důvěřujte svému instinktu a potřebám svého dítěte – přikládejte tak často, jak je potřeba.
  • Máte-li pocit, že klesá produkce mléka a dítě váhově stagnuje nebo klesá, přikládejte dítě častěji k prsu.
  • Vyhýbejte se pomůckám narušujícím kojení (dudlík, lahvička se savičkou, prsní kloboučky), alespoň do té doby, než se kojení ustálí a dítě správně ovládá techniku sání z prsu. Mléko lze při dokrmování podat laktační cévkou, případně použitím stříkačky či kelímku, které nenaruší kojení.
  • Nechte si překontrolovat techniku kojení zkušenou laktační poradkyní. Tu můžete také vyhledat při jakýchkoliv potížích s kojením – ať už jde o počínající zánět či např. bojkot kojení, který se někdy u dětí objevuje.

Kojení, bylinky, doplňky stravy

Bylinky využívaly na podporu laktace již generace žen v minulosti a stále patří k oblíbeným prostředkům. V lékárně je dostupná řada čajových směsí pro kojící ženy s tradičním obsahem bedrníku anýzu, kmínu kořenného a fenyklu obecného, ale také např. pískavice řeckého sena, sporýše lékařského, jestřabiny či meduňky. Pískavice řecké seno a benedikt lékařský bývají pro kojící matky dostupné také ve formě kapslí. Při nedostatku pestré stravy a únavě mohou pomoci doplňky stravy pro kojící s obsahem vitaminů a minerálů (Femibion 3, Chytré miminko Superfolin 2. a 3. trimestr + kojení, GS Mamavit Prefolin+DHA+EPA).

Homeopatika při kojení a tvorba mateřského mléka

Pokud má maminka pocit, že je tvorba mateřského mléka nedostatečná, kromě častějšího přikládání miminka k prsu může kdykoli během období kojení užívat homeopatikum Ricinus Communis 5 CH - 5 granulí 3 - 4x denně. Dostatečný pitný režim je samozřejmostí. 5 granulí u každého kojení se dávkuje také pro případnou podporu počátečního rozkojení.

Naopak, homeopatikum Ricinus Communis 30 CH se používá jako podpora při postupném odstavení kojence – po dobu jednoho týdne se 2x denně užívá 5 granulí (ráno a kolem oběda) a po týdnu se pokračuje 3x denně (ráno, v poledne, večer) až do úplné zástavy laktace.

Dle doporučení homeopata mohou kojící ženy také užívat další homeopatika v daném ředění.

Poranění bradavek při kojení

Se špatnou technikou kojení souvisí také poranění bradavek (ragády bradavek). Při chybném přiložení dítěte k prsu je bradavka stlačena tvrdým patrem dítěte, což vyvolává u maminky bolest a poranění kůže. Poranění může být pouze lehoučké, ale i velmi hluboké až krvácející. K vhodným prostředkům léčby patří hojivé masti a krémy např. s panthenolem či lanolinem (Bébéderm, Bepanthen, Medela Purelan, Weleda Mama Balzám na bradavky). Čerstvé ranky na bradavkách se mohou potírat HemaGelem, jehož případné zbytečky se před kojením jemně otírají. Hojení urychluje také přikládání hydrogelových polštářků (Medela). Bolavé bradavky je vhodné co nejvíce větrat, ideální je, pokud žena může chodit bez podprsenky, alespoň doma. Lze používat také chrániče bradavek či speciální stříbrné prsní kloboučky. Základem je odstranit příčinu vzniku ragád, tedy správná technika kojení, při které se bradavka nedotýká dásní.

Hromadění mléka v prsou může způsobit nepříjemné pocity tvrdnutí prsou, které může přejít až v zánět. Proto je velmi důležité případné přebytečné mléko odsávat – ručně nebo pomocí odsávačky mateřského mléka.

Bolestivá prsa, zánět prsu

Příčinou bolestivého horkého nalití prsou může být ucpaný mlékovod. První pomocí je změna polohy při kojení, které nesmí být přerušeno. V horším případě může dojít k zánětu prsní žlázy (tzv. mastitida), kdy se prsa bolestivě nalijí, mohou být horká, ztvrdlá, na dotyk bolestivá. Zánět je doprovázený velmi často vysokou teplotou (nad 38 °C), třesem a pocitem schvácenosti, mamince je celkově velmi špatně. První dva až tři dny je možná samoléčba, která by měla probíhat tak, že maminka prs nahřeje, nakojí nebo mléko odsaje a posléze prs zchladí (polštářkem, nebo pomocí mražené zeleniny zabalené do čisté pleny, účinné jsou obklady z měkkého tvarohu nebo z nastrouhaných brambor). Důležité je tento postup neustále opakovat. Jakmile jsou prsa opět tvrdá, bolestivá, opět nahřát, nakojit nebo odsát, zchladit a stále dokola. A v průběhu zánětu při teplotě může jinak zdravá maminka užívat léky s obsahem paracetamolu (Paralen, Panadol) nebo ibuprofenu (Ibalgin, Brufen). Pokud se příznaky nelepší během dvou, tří dnů, je stav nutné konzultovat s lékařem, který pravděpodobně vystaví recept na antibiotika. Praktickou pomůckou pro opakované použití jsou polštářky Ortopedic, se kterými můžete vytvořit jak studený, tak teplý obklad.

Co dalšího může řešit kojící žena?

Kojení mohou znesnadnit také různé stupně vpáčených bradavek. Mimo stimulace bradavek prsty a jejich povytažení před kojením pomáhá také používání tzv. formovačů bradavek. Miminko se ale dokáže přisát i na plochou a vpáčenou bradavku.

Již v průběhu těhotenství se může ženám spouštět uvolňování mleziva a stejně tak může v průběhu kojení odkapávat mléko z druhého prsu. Občas kojící žena zaznamenává i únik mateřského mléka při plných prsou, při pláči či pohledu na dítě. Vhodnou volbou jsou v těchto případech prsní vložky. Ty mohou být jednorázové či látkové např. s obsahem bambusu a bavlny, které lze opakovaně prát v ruce.

Výjimečně se může do bradavky zanést plísňová infekce. Bradavky pálí, pokožka je načervenalá a loupe se. V tomto případě je lepší, když se žena nechá vyšetřit lékařem, který může předepsat antimykotickou mast, která bude na infekci účinná. Jako první pomoc se mohou bradavky potírat roztokem Genciánové violeti (fialová vodička, která se před kojením nemusí omývat) nebo natírat 3x denně krémem Canesten (před kojením je potřeba prsa omýt). V tomto případě je nutné také častěji měnit vložky do podprsenky.

Andreas NJ, Kampmann B, Mehring Le-Doare K. Human breast milk: A review on its composition and bioactivity. Early Hum Dev. 2015 Nov;91(11):629-35.

Frühauf P. Časná nutrice a dlouhodobé zdraví: bezprostřední a dlouhodobé vlivy probiotik, vitaminu D a kojení. Pediatr. praxi 2019; 20(4): 276-278

Ingram J, et al. The development of a new breast feeding assessment tool and the relationship with breast feeding self-efficacy. Midwifery. 2015 Jan;31(1):132-7.

Kopřiva F. Slizniční imunitní systém, mateřské mléko a pre(o)biotika. Prakt. lékáren. 2010; 6(1): 38–42.

Kudlová E. Význam dlouhodobého kojení. Neonatologické listy. 2013;19(1):34-6.

Mydlilová A. Kojení donošených novorozenců. Česká gynekologie. 2011;76:44-6.

Palmeira P, Carneiro-Sampaio M. Immunology of breast milk. Rev Assoc Med Bras (1992). 2016 Sep;62(6):584-593.

PharmaNEWS, 3-4/2018; Mateřské mléko – přirozená výživa dítěte (Petra Pařízková)

https://www.nemji.cz/informacni-letak-pro-maminky-pri-propusteni-novorozence/ms-5690/p1

https://svethomeopatie.cz/cs/495-problemy-s-kojenim

https://youtu.be/zi31VoeQkwI - Vše, co jste chtěli vědět o kojení

 

Líbí se Vám článek?

Chcete být informováni o dalších zajímavých tipech pro zdraví či souvisejících nabídkách?

Zadejte Váš e-mail a máte vystaráno

Související články

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.