Jak správně vyndat klíště a zabránit nákaze – proč se očkovat?
Jak vyndat klíště? Umíte klíště správně odstranit?
Vše v jednom – máte při ruce sadu na klíšťata?
Chcete si nechat klíště vyšetřit a zjistit jeho infekčnost?
V čem spočívá záludnost klíšťové encefalitidy?
Jak vážné jsou trvalé následky u Klíšťové encefalitidy?
Onemocnění Lymeskou boreliózou
Ochrana před nákazou – vyhraje klíště nebo my?
Očkování proti klíšťatům – proti klíšťové meningoencefalitidě
Objevte vše důležité na odstranění klíštěte v naší nabídce za super ceny...
Klíšťata – kde na nás číhají?
Klíště obecné (Ixodes ricinus) a jeho přirození hostitelé (nejčastěji menší hlodavci) žijí na stinných místech blízko nad zemí především v travinách a nízkém porostu keřů. Nejčastějším místem výskytu klíšťat jsou listnaté lesy, které jim umožňují snadné přezimování pod spadaným listím a také okraje lesů s vysokou trávou. Pozor si dávejte také v městských parcích a na zahradách. Aktivita klíšťat závisí na teplotě a vlhkosti prostředí. Dobře se jim daří v údolí řek a potoků, kde na trávě a nízkých křovinách čekají na zvířátka, která jdou pít. V horkém a suchém létě jejich aktivita klesá. Klíště se infikuje (získá např. virus klíšťové encefalitidy nebo bakterii Borrelia burgdorferi) sáním na nakaženém zvířeti nebo má v sobě virus přenesený od matky po celou dobu jeho svého složitého vývoje: od vajíčka přes drobounkou larvu a větší nymfu až po dospělého (pohlavně zralého) samečka nebo samičku.
K nové nákaze klíštěte nejčastěji dochází, když larva klíštěte saje společně s nakaženou nymfou např. na stejném hraboši či myši. Shodným načasováním se na některých vhodných místech poté udržuje původce nemoci trvale v tzv. přírodním ohnisku. Tam, kde dobré přírodní podmínky nejsou, ohnisko vyhasíná. I v nejžhavějším ohnisku nejsou infikována všechna klíšťata, proto nakažení člověka je vždy rolí náhody. Náhodou je samozřejmě také to, když se člověk nakazí od klíštěte, které se uchytilo na vašem domácím mazlíčkovi. Tento typ přenosu lze minimalizovat požitím vhodných antiparazitik pro zvířata.
Jaké nemoci klíště přenáší?
Nejznámějšími nemocemi, které se už vryly do povědomí veřejnosti v souvislosti s výskytem nakažených klíšťat, jsou Klíšťová encefalitida a Lymeská borelióza.
Na našem území se můžeme prostřednictvím sání klíštěte nakazit také dalšími, méně známými nemocemi - např. Ehrlichióza, Babesióza, Tularémie, Bartonelóza nebo Neoehrlichióza. Původci jsou i jiné mikroorganismy, než bakterie a viry. Jedná se však o jednotky případů a roli hraje, jako u spousty jiných nákaz, stav vaší imunity.
Věděli jste, že...
Vzhledem k širšímu spektru onemocnění přenášeného klíšťaty, může dojít k infikování pacienta více onemocněními najednou. To může způsobit problém při diagnostice a také zhoršovat jednotlivé příznaky a průběh následné rekonvalescence.
Jak vyndat klíště? Umíte klíště správně odstranit?
Do přírody je vhodné se vybavit s mini lékárnickou, ve které by neměly chybět potřeby pro případ přisátí klíštěte. Základem je pinzeta, háček nebo karta na klíšťata, kterými klíště pevně podeberete a vytáhnete bez rizika nechtěného rozmáčknutí. Chybět by nemělo malé balení dezinfekce. Praktické jsou také sady na klíšťata.
Přisáté klíště je třeba odstranit, a to co nejdříve. Čas hraje podstatnou roli. Není to nijak složité a je běžně proveditelné doma či ještě během výletu. Nejlepší způsob vytažení klíštěte je tento
- Klíště můžete odstraňovat rovnou nebo na klíště nejprve aplikovat speciální přípravek ze sady na klíšťata.
-
Zachytíte klíště těsně nad kůží pinzetou (nejlépe speciální plastovou pinzetou určenou na vyndávání klíšťat, kterou nemusíte držet po celou dobu silou, aby zůstaly plošky sevřené, což u klasické pinzety bohužel musíte). Při šetrném těsném uchopení klíštěte nad kůži co nejblíže u hlavičky zabráníme tzv. regurgitaci, tedy návratu slin ("zpracované krve") z těla klíštěte zpět do vaší kůže (šetrnost uchopení zajistí právě plast, díky kterému klíště nepřešmiknete, jako se to stává u klasické kovové pinzety). Občas můžete slýchávat, že při chybném odstraňování klíště vyzvrací obsah svých střev do rány. To je to, čemu chcete určitě zabránit.
- Následuje pomalé vyklání a jemné tahání, až se klíště uvolní.
- V posledním kroku místo vydezinfikujete dezinfekcí, nejlépe která funguje také na viry (známé jsou dezinfekce s obsahem jodu – z volně prodejných např. Betadine nebo Jodisol, dále je vhodný také Cutasept F). Použít můžete také Tea Tree oil.
- Pokud to bude možné a nejste v terénu, ještě před použitím dezinfekce místo omyjte vodou a mýdlem.
Pokud klíště přetrhnete, není to neštěstí, přetržením klíštěte se riziko nákazy nezvyšuje, pokud nebylo "vymáčknuto" do rány. Ze zbytku kusadel, které zůstaly v ráně, už nic dalšího nehrozí, tělo a jeho hojící procesy v kůži k nim přistoupí jako např. ke třísce a samo se jich zbaví. Posledním krokem je vždy aplikování dezinfekčního prostředku. Pokud si přejete proces dokončit, kterýkoli ochotný lékař vám pochopitelně zbytky hlavičky vyškrábne špičkou skalpelu. Pokud byste se o to chtěli pokoušet sami, mohlo by dojít k nechtěnému rozšíření rány a zanesení sekundární infekce.
O tahání klíštěte se traduje spousta pověr: vytáčení po směru hodinových ručiček je nesmysl, sací ústrojí klíštěte není vývrtka, lze ho přirovnat k bodci opatřenému šupinkami, které brání zpětnému vytažení. Tradiční kroucení klíštěte tedy odstranění neulehčí. Mazání olejem nebo mýdlem je nežádoucí, klíště se dusí a regurgituje, což zvyšuje pravděpodobnost nákazy. Přisáté klíště se také rozhodně nesnažte zabít rozmačkáváním a ani usmrtit za použití mastí, krémů nebo zubní pasty. Přenos virů, borélií a jiných patogenů by se tím jen usnadnil.
Pokud to budete považovat za nutné, můžete kůži dále ošetřovat libovolným hojícím přípravkem. Také si po odstranění klíštěte z homeopatik můžete nasadit Ledum palustre 15 CH 3x denně 3 kuličky jako prevenci případného otoku. Různými homeopatiky se poté řeší konkrétní příznaky, pokud by se po infikování projevily.
Vše v jednom – máte při ruce sadu na klíšťata?
Sady na klíšťata jsou komfortnějším vybavením lékárničky do přírody. Můžete si vybrat ze třech zdravotnických prostředků, díky kterým si snadno, rychle a bezpečně s klíštětem na své kůži poradíte.
Ixosafe – set pro odstranění klíštěte – obsahuje gelovou emulzi a k ní pinzetu. Přípravek funguje na principu paralýzy klíštěte. Na přisáté klíště se nanese gelová emulze tak, aby klíště celé zakryla. Díky tomu klíště svá kusadla uvolní, celé klíště se znehybní a tím nebrání svému odstranění. Tím, že emulze klíště nezabíjí, předchází jeho obrannému instinktu ve formě masivního uvolnění slin do podkožního epitelu. Obsažený denaturovaný líh působí antibakteriálně a funguje tím pádem jako kožní dezinfekce.
Klíšťák Ixoderm – set pro odstranění klíštěte – obsahuje roztok a k němu pinzetu. Přípravek funguje na principu rychlého zneschopnění, znehybnění a usmrcení přisátého klíštěte. Podle velikosti klíštěte se parazit zakápne 1-3 kapkami přípravku a čeká se, až zaschne. Přiloženou plastovou pinzetou se tím pádem může klíště bezpečně odstranit.
Stop Tick – sada k odstraňování klíšťat – obsahuje aerosolový sprej s dávkovacím aplikátorem a k němu oboustranný háček. Přípravek funguje na principu okamžitého zmrazení a tím usmrcení klíštěte. Zmrazení klíštěte brání vypouštění infekčních slin do kůže. Příslušná strana háčku se použije s ohledem na velikost klíštěte k jeho bezpečnému odstranění.
Chcete si nechat klíště vyšetřit a zjistit jeho infekčnost?
Pokud máte z různých důvodů obavy z infikování od klíštěte, které se na vás přisálo, a ještě jste ho nezlikvidovali, můžete se rozhodnout zaslat ho k mikrobiologickému rozboru. Takové laboratorní metody jsou dnes již běžné. Jestliže je klíště infikováno, existuje přibližně 30% riziko přenosu nákazy na člověka. Čím dříve jste klíště odstranili, tím je riziko menší, nelze ale vyloučit nákazu ani při krátkodobém přisátí. Na přenos klíšťové encefalitidy stačí doba podstatně kratší, než je tomu u boreliózy a dalších bakteriálních infekcí. Pozitivní výsledek rozboru znamená potvrzení přítomnosti patogenů v klíštěti, a tedy tím i vysoké riziko přenosu infekce do vás. Dalšími faktory jsou pochopitelně odolnost vašeho imunitního systému a momentální kondice. Když virus napadne oslabený organismus, je průběh onemocnění mnohem vážnější. I v případě negativního výsledku je potřeba věnovat pozornost případným následným příznakům typických pro infekci, protože se může jednat o nákazu z klíštěte, které nebylo na těle objeveno. Objednávku vyšetření klíštěte na infekčnost můžete např. přes stránky www.kliste.cz.
Věděli jste, že...
Při podezření na nemoc, která může pocházet z infikovaného klíštěte, se provádějí testy krve, které podají jasné výsledky o původci. Odběry krve ale nemají smysl dříve než za 4-6 týdnů po přisátí klíštěte. Testy z krve odhalují probíhající infekci – rozsah diagnostikovaných původců nemocí z krve závisí na laboratoři, resp. požadavcích ošetřujícího lékaře, které vychází z vašeho vyšetření.
Co je klíšťová encefalitida?
Klíšťová encefalitida, nemoc komunikovaná jako "zánět mozkových blan", je virové onemocnění centrální nervové soustavy, které může vyústit v dlouhodobé zdravotní komplikace a případně až v úmrtí. Po infekci při postižení především obalů mozku (měkkých plen mozkových) vzniká lehčí forma onemocnění, kterou nazýváme meningitida (pozor, jde o zcela jinou situaci nežli u bakteriálních hnisavých meningitid, to jsou těžká onemocnění s vysokou úmrtností). Při postižení hlubších struktur mozku hovoříme o meningoencefalitidě, to je onemocnění těžší. V případě, že virus napadne buňky předních rohů míšních, vzniká velice těžké onemocnění – myelitida, které vede k těžkým obrnám horních končetin, většinou s trvalými následky.
V čem spočívá záludnost Klíšťové encefalitidy?
Problém Klíšťové encefalitidy je především v její zákeřnosti a léčbě, jež nenabízí příliš možností. Průběh nemoci je záludný: asi u 2/3 nemocných to v první fázi vypadá jako běžná viróza – dostaví se nejprve potíže v podobě teploty, únavy, pobolívání hlavy, krku, bolesti kloubů, pocitu rozlámanost, a to zpravidla do 14 dnů od přisátí klíštěte. Lékař takto na začátku po obecném vyšetření nemá většinou jak odlišit Klíšťovou encefalitidu od běžného nachlazení, a tak pacienta také léčí. Po několika dnech se nemocnému uleví, cítí se zdráv nebo je jen unavený, teplotu nemá. Zlepšení stavu a klidová fáze může trvat až tři týdny. Malá část pacientů se uzdraví už v této první fázi a k druhé už vůbec nedojde. Překvapením pro mnohé nemocné a ošetřující lékaře je pak to, když se opět po několika dnech "nachlazení" vrátí. V druhé fázi viry napadají CNS – nastupuje velká bolest hlavy, teplota, často závrať, nemocnému vadí také světlo do očí, může docházet k obrně končetin, k třesu rukou, k poruchám citlivosti, poruchám mluvení, hluchotě atd. Tyto příznaky jasně vypovídají o "dráždění mozkových plen" a nemocný je odeslán do nemocnice k diagnostice a k mírnění projevů nemoci. Pacienti jsou hospitalizováni v průměru kolem 14 dnů. Na virus nejsou účinná antibiotika, specifický lék na Klíšťovou encefalitidu zatím neexistuje.
Jak vážné jsou trvalé následky u Klíšťové encefalitidy?
Jak "zánět mozkových blan" pokračuje? Prognóza pacienta závisí na tom, jaký typ postižení se u něj rozvinul. Nemocní s meningoencefalitidou mají obecně větší obtíže, akutní fáze nemoci u nich trvá déle, mají více komplikací. Velmi nepříjemné jsou poruchy vědomí, nemocný může být spavý, těžce utlumený nebo dokonce v hlubokém bezvědomí bez reakce na bolest (kóma). Častější jsou stavy zmatenosti a vídáme i poruchy, které připomínají duševní chorobu, např. halucinace. U části nemocných se rozvine obrna, jež prodlužuje dobu léčení a může zanechat trvalé následky. Především starší lidé trpí následně závratěmi. Propuštěním z nemocnice tato nemoc nekončí. Nemocný po meningitidě nabydou dobré výkonnosti za několik týdnů, po encefalitidě je to podstatně větší problém.
Obrny přinášejí dlouhodobou neschopnost práce, vyžadují rehabilitaci, pobyty v lázních, následné potíže jim mohou vzít radost ze života. Často dochází k tzv. postencefalitickému syndromu – příznaky jsou bolesti hlavy, závratě, poruchy spánku, pocit nevýkonnosti, potíže v komunikaci s jinými lidmi, únava, poruchy v intimní oblasti, další psychické problémy. Zhoršení kvality života trvá dlouhé měsíce a postihuje více ženy než muže.
Onemocnění Lymeskou boreliózou
Lymeskou boreliózu způsobují bakterie spirálního vzhledu – Borrelia burgdorferi. Existuje několik podtypů této bakterie, každý z nich vyvolává trochu jiné projevy, pokud infikují člověka. Infekce touto bakterií je bohužel poměrně častá. Pokud dojde k přisátí infikovaného klíštěte, dostávají se bakterie přes sliny parazita do organismu člověka a z místa přisátí jsou krevním oběhem a lymfou roznášeny dále do organismu. U mnoha lidí se infekce projeví tak, že si člověk, bez jakýchkoli obtíží, vytvoří protilátky a pomocí nich nad touto bakterií zvítězí. Proto má tolik lidí své protilátky, i když nejsou nemocní (mít protilátky vždy neznamená, že jste nemocní). Pokud nemoc neprobíhá takto čistě bezpříznakově, může také probíhat jen velmi mírně.
Pokud se infekce projeví, pak v první fázi postižením kůže, které nazýváme migrující erytém (erythema migrans). V rozmezí 2-4 týdnů od přisátí klíštěte se v místě průniku bakterií objevuje nápadné zčervenání – růžová skvrna, která se šíří do stran a od středu pak bledne – bílý střed je typický. Zčervenalá skvrna je zpravidla větší než 5 cm v průměru, ale může dosáhnout i mnohem větších rozměrů. Kožní a praktičtí lékaři vzhled této skvrny dobře znají. Tento projev však nesmíme zaměňovat s malým začervenáním a drobným pupenem, který vzniká po přisátí klíštěte jako reakce na jeho trávicí šťávy a také jako reakce na samotné vyndání klíštěte (to během 2-3 dnů samo mizí). Migrující erytém lze dobře léčit antibiotiky penicilinové řady užívanými formou tablet. Pokud je u nemocného zahájena včasná léčba, bakterie se v organismu dále nerozšiřují.
Charakteristické zarudnutí se však nevyskytuje u všech případů a pokud si tělo neporadí s infekcí samo, rozšířené borélie v celém těle dál napadají kůži a dále také nervový systém (nervové a svalové záškuby, potíže se sluchem, obrna lícního nervu, zánět mozkových blan, postižení oka), kloubní aparát (akutní zánět kloubu) a srdce (poruchy srdečního rytmu) . U nemocného se objevují také obvyklé chřipkové symptomy, jako je malátnost, horečka, bolesti hlavy a celková únava. Neléčená nemoc postupně přechází do třetího stádia (pozdní formy), které se projeví i roky po infekci, kdy dochází ke chronickým projevům. Charakteristické jsou úporné bolesti kloubů, které jako "lymská artritida" postihují nejvíce kolena. Učebnicový průběh nemoci je zaznamenám jen zřídka. Symptomy mohou být velmi mírné, a navíc některá popsaná stádia nemoci mohou úplně chybět. Prodělanou boreliózu mohou odhalit testy (z krve a mozkomíšního moku) po mnoha letech, kdy pacient navštíví lékaře pro bolavé klouby, sníženou koncentraci, při poruchách paměti. Pokud se borélie nepřeléčí v prvním stádiu, většina pacientů se musí vyrovnat s celoživotními chronickými potížemi.
Věděli jste, že...
Zvláštní situací je tzv. Banwartův syndrom, kdy je oslabení určité části těla (končetiny) spojeno se silnou bolestí, která se může vyskytovat právě v místě migrujícího erytému. Tyto projevy již vyžadují ráznější antibiotickou léčbu – podanou zpravidla do žíly s navazujícími dalšími léčebnými opatřeními.
Ochrana před nákazou – vyhraje klíště nebo my?
Pravděpodobnost přisátí klíštěte snižujeme vhodným chováním v přírodě, ke kterému patří vyhnout se rizikovým oblastem, použití silných repelentů a důkladná prohlídka těla po návratu z přírody. K ochraně před klíšťaty patří také odpovídající oblečení, které má mechanickou ochrannou funkci – dlouhé kalhoty, dlouhé rukávy. Klíšťata se často uchycují na obnažených končetinách (při průchodu vysokou trávou). Na světlém oblečení klíště lépe uvidíte. Vyzkoušet můžete také ultrazvukové odpuzovače klíšťat a blech pro lidi (Tickless Human a Tickless Baby).
Pravidelné prohlížení pokožky v sezóně klíšťat je samozřejmostí. Zejména po procházkách v přírodě je nutné kontrolovat především kožní záhyby – třísla, podpaží, pod prsy, oblast pasu, zadní strany kolen, protože klíšťata vyhledávají k přisátí vlhčí oblasti a tenčí pokožku. U dětí je třeba zvlášť pozorně prohlížet hlavu (včetně vlasů) a krk, protože u dětí jsou tato místa přisátí klíštěte častější. Je velmi užitečné mít přehled, kde a kdy bylo klíště přichyceno – vhodné je zakreslení. Chtějte tyto informace během letních táborů, kdy na dítě dohlíží jiní.
Repelentní přípravky se nanášejí na kůži nebo oděv, klidně na obojí. Výběr repelentů je velmi bohatý – v aplikační formě sprejů, roztoků, ale také krémů, gelů nebo sticků. Ve většině těchto přípravků je aktivní látka DEET (diethyltoluamid). Délka účinnosti daného repelentu závisí na obsahu této látky v repelentu – čím je procento vyšší, tím delší je účinnost. Při aplikaci se vyhněte obličeji, u osob s citlivější kůží může repelent dráždit, reakci vaší kůže můžete proto předem vyzkoušet na malé ploše, např. na jemné kůži vnitřní strany předloktí. Dalšími látkami, které se v repelentech vyskytují, jsou Icaridin či IR 3535 a také velmi silný permethrin. Na daném přípravku je vyznačena účinnost, po kterou jste po aplikaci před klíšťaty chráněni. Jedná se o kratší dobu než v případě komárů. Účinnost repelentu se zkracuje intenzivním pocením a samozřejmě koupáním. Některé repelenty (především s obsahem permethrinu) jsou určeny jen na oděv, obuv, nebo třeba batoh, stan, ochranné sítě apod. Repelentní přípravky jsou určeny, s ohledem na škálu onemocnění, samozřejmě také pro lidi, kteří jsou očkovaní proti klíšťové encefalitidě.
Nejlepší ochranou proti Klíšťové encefalitidě je očkování. Odolnost proti nemoci získaná očkováním je individuální, nemoc se nepřenáší z člověka na člověka. Každý se musí rozhodnout sám, zda se chce proti nemoci pojistit. Očkování dětí je už v naší populaci běžné. Ti, kdo jsou ohroženi horším průběhem nemoci, jsou však starší lidé, a proto bez očkování velmi riskují.
Očkování proti klíšťatům – proti klíšťové meningoencefalitidě
Jedinou skutečně zaručenou ochranou proti rozvoji Klíšťové encefalitidy je vakcinace. V České republice jsou registrované dvě vakcíny jak v základní verzi, tak preparáty pro dětské pacienty (Encepur, FSME-IMMUN), obě obsahují usmrcený virus s přídatnými látkami, obě mají dětskou variantu, obě jsou kvalitní a dobře snášené. Očkovat lze již od 1 roku věku až do pozdního stáří (vyjma těhotenství a šestinedělí u žen). Řádné očkování se skládá z podání prvních 3 dávek očkovací látky během 9-12 měsíců a z pravidelných přeočkování každých 3-5 let (podle věku). Lze očkovat kdykoli, ale předem naplánované očkování je vhodné začít v podzimních měsících, protože zjara, v době začínající aktivity klíšťat, jste již ochráněni. 2. dávka se podává v intervalu 1-3 měsíce po 1. dávce.
Krátce před odjezdem do rizikové oblasti lze očkovat ve zkráceném schématu očkování: 2. dávka vakcíny je podána již za 14 dní po 1. dávce; 3. dávku vakcíny je doporučené absolvovat za 9-12 měsíců po 2. dávce. Již 14 dnů po druhé dávce očkovací látky se objevují dobré obranné hladiny protilátek. Očkování chrání proti všem evropským subtypům viru, který toto onemocnění způsobuje. Informujte se u své pojišťovny o benefitech prevenčních programů a o možnosti zpětného proplacení očkovací látky.
Líbí se Vám článek?
Chcete být informováni o dalších zajímavých tipech pro zdraví či souvisejících nabídkách?
Zadejte Váš e-mail a máte vystaráno
Objevte vše důležité na odstranění klíštěte v naší nabídce za super ceny...
Moje zdraví, čtení z vaší lékárny - 7-8/2004 - Boj s hmyzem začíná – chemie se vyplatí
Moje zdraví, čtení z vaší lékárny - 7-8/2006 - Infikovaná klíšťata přenášejí více obávaných nemocí
Moje zdraví, myslíme na prevenci - 04/2013 - Klíštěti se nedá důvěřovat
Pharma News – odborný časopis - 5-6/2014 - Pozor na klíšťata, v přírodě číhají již nyní!
Pharma News – odborný časopis - 3-4/2016 - Klíšťová encefalitida aneb proč poslali Karkulku samotnou přes les?
www.kliste.cz - Proti klíšťatům nejsme bezbranní
www.borelioza.cz - informační server Borelioza CZ – vše o nemoci
Související články
