Opary a plané neštovice – banalita nebo celoživotní zátěž?
Co to je opar - herpes?
Jako herpes či opar je označováno nepříjemné a bolestivé infekční virové onemocnění. Objevuje se nejčastěji jako opary na rtech, ale také na sliznici dutiny ústní (orální herpes) či jinde na kůži, výjimkou není ani opar na nose např. při rýmě. Potýkat se můžete také s oparem na genitáliích - další variantou je tedy genitální opar postihující zejména oblast pohlavních orgánů. Starší pacienty, často s oslabenou imunitou, může na dlouhé měsíce velmi potrápit pásový opar.
Projev oparů – příznaky
Opary rtů jsou často spojeny nejprve s pocity brnění či svědění a bolestí v daném místě. Poté se tvoří drobné puchýřky naplněné tekutinou, které mohou praskat, mokvat i hnisat. Postupně se tvoří strup a opar se vyhojí.
Příčiny oparů – proč se dělají opary?
Původcem herpesu jsou viry Herpes virus simplex či Varicella zoster (VZV). Opary na rtu a sliznici úst obvykle vyvolává Herpes simplex 1 (HSV-1). Promořenost populace virem HSV-1 se blíží 80 %. Setká-li se člověk s herpetickým virem, zůstává tento virus v tzv. latentní či skryté formě v organismu a existuje tak riziko, že v době oslabení organismu dojde k opětovnému vzplanutí onemocnění. Není tak výjimkou pokud se opary objeví:
- po prodělané virové infekci či ještě v jejím průběhu
- při horečce
- v souvislosti s chronickými onemocněními
- při podvýživě a avitaminóze
- při zvýšeném stresovém nebo fyzickém vypětí
- po přetížení organismu ve spojení se zatížením kůže zevními vlivy (sluneční záření, vítr atd.)
- či v rámci hormonální změn např. v době těhotenství nebo s blížící se menstruací
- po operaci
Přenos oparů – jaká je jejich nakažlivost?
Opary obecně lze považovat za vysoce nakažlivé onemocnění, které je infekční do té doby, než se vytvoří stroupek. Nejvíce infekční jsou zejména v době tvorby puchýřků. Onemocnění se šíří formou kapének, tedy slinami a přímým kontaktem s infixovými předměty (polibkem, kontaktem prsty či jinou částí těla, dělením se o kosmetiku, nádobí, ručníky atd.). Za určitých okolností může být původcem oparu rtu také virus HSV-2, který vyvolává genitální herpes a k jeho přenosu dochází obvykle sexuálním stykem či při porodu z matky na novorozence. Existuje také možnost jeho přenosu na rty a sliznici úst v případě orálního sexu s nakaženou osobou.
Opary v těhotenství – jaké jsou komplikace?
Vzhledem k vysoké promořenosti současné populace viry vyvolávajícími opary, není výjimkou, že se opary mohou objevit i v době těhotenství. Rizikový pro plod je zejména herpes genitální, jehož původcem bývá HSV-2, ale může jít i o HSV-1. Z hlediska průběhu představuje nebezpečí zejména primoinfekce – tedy první setkání člověka s tímto virem (varicela v graviditě). Nejrizikovější je onemocnění těhotné ženy v období 5 dnů před porodem a až 2 dny po porodu, kdy novorozenec následně onemocní těžkou formou varicely s vysokým rizikem těžkých následků a úmrtí. V případě reaktivace viru a opětovného vzniku oparu je potřeba rovněž si pohlídat zejména období bezprostředně před porodem. U nekomplikovaného průběhu běžného oparu obvykle není potřeba se obávat. V každém případě je vhodné, aby těhotná či kojící žena kontaktovala svého lékaře, přísně dodržovala hygienická doporučení a nastavenou léčbu, aby nedošlo k přenosu na plod či dítě.
Opary u dětí – jak nebezpečné jsou herpetické viry?
K prvnímu setkání s HSV obvykle dojde mezi 1.-5. rokem věku dítěte. Onemocnět oparem je rizikové nejen pro chronické pacienty s oslabenou imunitou, ale zejména je velmi nebezpečné pro novorozence, kojence a malé děti, neboť může být spojené se závažným průběhem jako je zánět mozku a mozkových blan (encefalitida, meningitida) či také s infekcí v oblasti dutiny ústní a kolem úst (herpetickou gingivostomatitida).
Onemocnění často bývá u takto malých dětí spojené s vysokou horečkou, otokem, bolestí a krvácením sliznice dutiny ústní, velkými bolestivými ložisky v ústech a okolí úst, čímž se zvyšuje riziko dehydratace, neboť pro děti je v tomto stavu mnohdy obtížné jíst, pít a polykat. Typické je zvětšení mízních uzlin na krku. Navíc existuje riziko roznesení infekce do dalších částí obličeje a těla. Těžké formy se často musí léčit v nemocnici. Pokud tedy někdo v blízkosti dítěte trpí oparem, měl by styk s dítětem omezit a dodržovat vhodná hygienická opatření (nesahat na opar, nesdílet lžičky, neolizovat dudlík atd.).
Prevence oparů – jak oparům účinně předcházet?
S opary jsou spojené mnohé komplikace, proto je žádoucí omezovat dávky virů, se kterými náš organismus během svého života přijde do styku. Prevencí šíření herpetických infekcí je důkladná osobní hygiena, omezení přenosu oparů v domácnosti na další členy rodiny a samozřejmě zamezení přenosu genitálního herpesu při sexuálním styku.
- Pečujte o imunitu svého těla - jezte pestře, pijte dostatek tekutin a dopřejte si správnou míru odpočinku a pohybu.
- Vyhýbejte se nadměrnému stresu.
- Trpíte-li na opary, pečujte o svou kůži a zejména v extrémním počasí – v létě nezapomínejte na krém a tyčinku na rty s UV faktorem, které ochrání vaši kůži a rty a jejich okolí před nadměrnou zátěží slunečního záření a v zimě a větru ochranný výživný krém.
- Setkáte-li se s člověkem s probíhajícím oparem, dodržujte hygienická pravidla.
- Vyhýbejte se sdílení nádobí, kosmetiky (zejména pudřenka, balzámy na rty a rtěnky) při podezření, že by mohlo dojít k přenesení infekce.
- Neolizujte dětský dudlík a nesdílejte příbor, neboť můžete na dítě, které nemá zcela dovyvinutou imunitu, přenést nejen virus oparu, ale také jiné viry či bakterie např. bakterie zubního kazu.
- V případě podezření na genitální virovou infekci vyhledejte včas odbornou pomoc; vyhýbejte se rizikovým intimním aktivitám, používejte kondom.
Masti a náplasti na opary - jak léčit opary?
Při léčbě oparů je vhodné posoudit rozsah onemocnění. Pokud jde o drobné postižení na rtech v okolí úst a nosu, lze toto zvládnout lokálními léčivými přípravky běžně dostupnými v lékárnách. V případě většího rozsahu, abnormálního průběhu či velmi častého výsevu je na místě navštívit lékaře.
Důležitá je samozřejmě péče o poškozenou kůži. První volbou bývají zejména lokální masti a gely na opary s obsahem antivirotika (acicklovir, valaciclovir) či případně kombinace antivirotické látky a kortikoidu, který snižuje zánětlivé projevy v postiženém místě (Herpesin, Vectavir, Zovirax Duo). Dodržujte počet aplikací, jedno namazání opravdu nestačí. Lokální léčba zkracuje terapii až o 3 dny. K omezení množení viru imunitními mechanismy dochází za 5-7 dní. Při aplikaci přípravků je potřeba myslet na hygienu. Před vlastním nanesením léčiva si umyjte důkladně ruce, aby nedošlo k infikování postiženého místa nebo použijte ochranné rukavice. Po natření krému či gelu si opět důkladně umyjte ruce. V průběhu léčby na opar ani obličej není vhodné šahat, aby nedošlo k dalšímu rozšíření ložisek.
Pomoc v léčbě a hojení poskytují také náplasti na opary, krytí a hydrogely vhodné na opary (Compeed náplasti na opary, Fixaplast Herpes náplast na opary, Urgo Filmogel na opary, Actimaris gel, Hemagel, Calmigel, Flamigel a další podobně zaměřené přípravky na hojení poškozené kůže, které urychlují regeneraci). V souvislosti s opary je známá i klasická Zinková mast.
Z přírodních preparátů skloňovaných v souvislosti s podporou léčby oparů, patří 100% Tea tree oil a přípravky, které ho obsahují (SwissMed Pharma Tea tree oil, Natasha Rollon Bio esenciální olej Tea Tree, Dr. Popov Tea tree mast), ale také např. masti a balzámy s obsahem kombinace bylinných extraktů např. heřmánku, šalvěje, řepíku, nátržníku a dalších složek (Herbadent Mastička z bylin, Herbadent Balzám na rty Forte). Lékař může doporučit a či předepsat vysýchavé roztoky či pasty (Tekutý pudr, Tanno-Hermal).
Vitaminy na opary – co pomáhá na opary?
Také v případě oparů se zohledňuje skladba vašeho jídelníčku. Z dlouhodobého hlediska při prevenci oparů je vhodné myslet zejména na dostatek vitaminů. A to zejména vitaminu skupiny B, často opomíjeného vitaminu B12 (zdrojem je maso, vejce, mléko, pivovarské kvasnice). Pokud se opar objeví, je vhodné množství vitaminu B12 navýšit. S ohledem na vliv vitaminu C (ovoce, zelenina), selenu a zinku (maso, obilovinu, luštěniny, semena) na správné fungování imunitního systému a antioxidačnímu působení, nezapomínejme ani na tyto dva minerály. V případě, že je příjem některé z těchto složek nedostatečný, lze je doplnit také ve formě doplňků stravy.
Existují cílené prášky na opary?
V souvislosti s častým výskytem oparů se ukazuje jako efektivní navýšení množství aminokyseliny L-lysinu. Jde o aminokyselinu, která patří k esenciálním, tedy těm, které si tělo není schopno vytvořit a musí je tedy přijímat ve formě potravy (zejm. hovězí, jehněčí a vepřové maso, sója, čočka, fazole, arašídy). L-lysin je nutný pro růst a regeneraci tkání a také k tvorbě protilátek, hormonů a enzymů. Lysin lze také užívat ve formě doplňku stravy např. v kombinaci se zinkem či v lépe vstřebatelné lipozomální formě (Barny’s Herpenorm, Adelle Davis Lipozomální Lyzín Akut, Jamieson Lysin se zinkem a vitaminem C, Cannaderm Cannadent HerpEX).
Kromě pestré stravy lze také dlouhodobě užívat preparáty na podporu imunitního systému s obsahem probiotik a prebiotik, betaglukanů, hlívy ústřičné či kombinace tzv. „medicinálních“ hub či rakytníku řešetlákového (Terezia Hlíva ústřičná s rakytníkovým olejem, Imunoglukan).
V případě vlivu stresu z déle trvající léčby provázené bolestí, se neváhejte obrátit na svého lékaře případně zvolit vhodný doplněk stravy, který vám s psychickou zátěží pomůže.
Homeopatika na opary
Na oteklý ret, načervenalé ložisko, s mírnou pichlavou bolestí můžete nasadit homeopatikum Apis mellifica 30CH, v dávce 5 granulí po 1 hodině (až 5 opakování). Pokud se už opar vyseje a je viditelný puchýřek (stane se např. přes noc), tak základním lékem je (obdobně jako u neštovic) Rhus toxicodendron 15CH, kdy se nasazuje 5 granulí 5x denně, další dny pak 5 granulí 3x denně. V případě většího hlubšího vřídku, s tvorbou strupu, který praská a rána hnisá, je vhodné užívat Mezereum 15CH (na lékařský předpis), který se dávkuje 5 granulí 3x denně až do úplného zahojení strupu.
Antivirotika na opary - kdy vyhledat lékaře?
Vyhledat odborníka je vhodné v případě, že:
- virový výsev je rozsáhlejšího charakteru
- opar nereaguje a nelepší se lokální léčbou
- dochází k opakovanému častému propuknutí onemocnění
Základ léčby často tvoří systémová antivirotika – obvykle acyklovir (Herpesin 400, Herpesin 200). V případě opakovaných a silných projevů může lékař také např. doporučit látku inosin pranobex (Isoprinosine).
Plané neštovice – typická dětská nemoc
Plané neštovice (Varicela) patří k nejčastějším kožním virovým onemocněním v dětském věku, kterou jsou zpravidla postiženy děti do 10 let. Výskyt ve věku nad 20 let je vzácnější, není však vyloučený, bohužel s věkem roste závažnost průběhu a procento komplikací. Tak jako u klasického oparu je zdrojem nakažený člověk a k přenosu Varicella zoster viru dochází kapénkovou infekcí (vzdušnou cestou). Neštovice jsou zrádné v tom, že nakažlivé je dítě již 1-2 dny před prvním výsevem vyrážky a až týden po výsevu vyrážky. Až zaschlé hojící se krusty neobsahují živý virus. Dítě po nákaze začne být unavenější, objeví se teplota, může mít zarudlý krk, zvětšené lymfatické uzliny. Hlavní diagnostika Neštovic spočívá v nálezu typických varicelových puchýřků (morf), které mohou připomínat kapky rosy na začervenané kůži. Hojně jich bývá na kůži obličeje, krku, trupu, také ve vlasech, zasažena bývá i sliznice dutiny ústní.
Obsah puchýřků se postupem času kalí, puchýřky praskají, zasychají, tvoří se krusty. Vyrážka se objevuje často ve vlnách, po 1-5 dnech, proto se na kůži objevují morfy různého stáří a vzhledu, od úplně čerstvých po až téměř zahojené. Průběh bývá velmi lehký, ale stav se může zhoršit. O stavu dítěte informujte pediatra, ale do ordinace nejezděte bez předchozí telefonické konzultace s ohledem na infekčnost dítěte. Povrch kůže je porušený, proto hrozí sekundární bakteriální infekce (při komplikacích se nasazují léky s obsahem acycloviru). Důležité proto je, aby se dítě léčilo v čistém prostředí. Dítěti lze podávat léky proti bolesti a horečce, zklidňující lokální přípravky (Tekutý pudr, Tanno-Hermal, ViraSoothe), podle věku dítěte můžete ústa vyplachovat slabými antiseptiky, pít heřmánkový čaj apod. Běžná je i krátká nárazová koupel ve slabém roztoku hypermanganu. O možnostech očkování se informujte u pediatra.
Pásový opar – riziko u dospělých
Pásový opar je onemocnění, při kterém dochází k reaktivaci VZV po prodělaných planých neštovicích v příslušných nervech. Postižen může být jakýkoliv nerv. Vznik onemocnění může být vyprovokováno šokem, poraněním nervů, UV zářením apod. Pásový opar postihuje především dospělé osoby nad 50 let, vzácněji onemocní mladší člověk. Puchýřky jsou podobného vzhledu, typicky se lokalizují na jedné straně těla, nejčastěji v hrudní či bederní oblasti. Kromě zad bývá zasažena oblast inervovaná větví trojklaného nervu - nervus ophthalmicus - a proto může být postižena také oční spojivka a rohovka. Už před objevením vyrážky postižená oblast znatelně bolí. Po 1-3 dnech se vysejí puchýřky na začervenalém podkladu, které záhy praskají a mohou se spojit do větší plochy. Puchýřky se vyhojí v rozmezí 1-3 týdnů, na postižené kůži však může zůstat barevná změna, jizvení a bolesti mohou trápit až několik měsíců (postherpetické neuralgie). Výsev vyrážky se objevit ani nemusí, bolesti ano.
Zrádné jsou komplikace, do herpetického ložiska se může dostat bakteriální superinfekce (streptokoková, stafylokoková), v případě očního ložiska hrozí porucha či ztráta zraku, v případě postižení ucha a zevního zvukovodu postižení sluchu. Postiženy můžou být i vnitřní orgány. Pásový opar se obvykle vyskytuje u osob s celkovým onemocněním, se sníženou imunitou, s onkologickým onemocněním apod. Více ohroženi jsou např. diabetici. K postupu léčby patří také diagnostika tohoto případně dosud nezjištěného celkového onemocnění. Zvýšená opatrnost je na místě v případě výsevu puchýřků nejen v pruhu, ale také na obou polovinách těla. V případě podezření na pásový opar obratem kontaktujte svého lékaře. Pro dospělé se zvýšeným rizikem onemocnění a pro dospělé po dosažení věku 50 let je na trhu dostupná vakcína proti pásovému oparu Shingrix (očkují se 2 dávky).
Objevte vše na opary za super ceny ...
1. Gajdziok J, Takovská E et al. Choroby sliznice dutiny ústní. Prakt. lékáren. 2010; 6(1): 26-29.
2. Gopinath D, Koe KH, Maharajan MK, Panda S. A Comprehensive Overview of Epidemiology, Pathogenesis and the Management of Herpes Labialis. Viruses. 2023 Jan 13;15(1):225.
3. https://infektologie.cz/Herpesgen/DP-HSV-2-19p.pdf
4. https://www.prolekare.cz/tema/hpv-condylomata-ari/detail/inosin-pranobex-v-lecbe-herpetickych-vysevu-a-recidivujicich-aft-kazuistiky-8657
5. Koktavý P. Přehled lokálních dermatologických přípravků a potravinových doplňků v léčbě oparů, bradavic a kuřích ok. Dermatol. praxi 2010; 4(1): 62–63.
6. Kroutilová K. Léčba oparu rtu. Prakt. lékáren. 2013; 9(1): 31-33.
7. Leung AKC, Barankin B. Herpes Labialis: An Update. Recent Pat Inflamm Allergy Drug Discov. 2017;11(2):107-113.
8. Obstová I. Efektivní léčba oparu ve dne i v noci. Prakt. lékáren. 2010; 6(6): 303–304.
9. Petti S, Lodi G. The controversial natural history of oral herpes simplex virus type 1 infection. Oral Dis. 2019 Nov;25(8):1850-1865.
10. Pinninti SG, Kimberlin DW. Neonatal herpes simplex virus infections. Semin Perinatol. 2018 Apr;42(3):168-175. doi: 10.1053/j.semperi.2018.02.004. Epub 2018 Mar 12. PMID: 29544668.
11. Angis Revue - Leden-březen 2023 - Homeopatická léčba nejčastějších dětských infekčních kožních onemocnění
12. Svět farmacie - Léto 2015 - Herpetické infekce v klinické praxi
13. Angis Revue - Listopad-prosinec 2020 - Herpetické infekce
Související články
