Autor článku:
Mgr. Vlaďka Kouřilová

Onemocnění očí, které může způsobit poškození zraku

Co je věkem podmíněná makulární degenerace a jaká sebou nese rizika?
makulární degenerace

Zrak je jedním z našich nejdůležitějších smyslů. Dovoluje nám provádět běžné každodenní činnosti, ale zároveň pro nás představuje schopnost užívat si krásu kolem sebe a mnohem více prožívat všechny naše životní momenty. Až příliš často ale bereme zrak a schopnost vidění automaticky a leckdy si vůbec nepřipouštíme, že by se mohlo něco stát. Do určité míry je samozřejmě důležité zbytečně se nestrachovat, nicméně měli bychom o svoje celkové zdraví pečovat a soustředit se především na prevenci zdravého zraku, abychom zamezili závažným onemocněním a neřešili možný zdravotní problém až v okamžiku, kdy už může být pozdě. Onemocněních zraku je mnoho, ale jedním z těch nejběžnějších, které může mít ve vyšším věku závažné a trvalé následky, je věkem podmíněná makulární degenerace očí (VPMD).

Makulární degenerace je degenerativní onemocnění sítnice oka, konkrétně makuly tzv. žluté skvrny, která je místem nejostřejšího vidění. Postihuje především starší osoby, u kterých vede zpočátku ke zhoršení zraku, postupem času až k trvalým následkům. Právě toto onemocnění je v rozvojových zemí označováno za nejčastější příčinou ztráty zraku ve vyšším věku (tzv. praktické slepoty).

U VPMD rozlišujeme dvě formy – suchou a vlhkou. Suchá (atrofická) forma se projevuje častěji a postihuje téměř 80-90% pacientů. Rozvíjí se pomalu a v první fázi je téměř bez potíží, nemusíme si tedy vůbec všimnout, že se něco děje. Pokud se ale rozvine, může vést k závažnému postižení zraku. 

Vlhká (exsudativní) forma se vyskytuje u 10-20% případů. Postupuje ale mnohem rychleji než forma suchá a až u 90% pacientů propuká v závažnou poruchu zraku. Tato forma je charakteristická prorůstáním cév pod sítnicí, přičemž dochází k prosakování tekutiny. Její hromadění v oku způsobuje otok, což má za následek zhoršení centrálního vidění. Právě tyto změny mohou poškodit zrak velmi rychle, někdy během týdnů až měsíců.  

Ptáte-li se na rizikové faktory, které jsou s rozvojem VPMD spojené, pak je to samozřejmě věk, genetická predispozice, životní styl (např.kouření), vysoká hladina cholesterolu v krvi, nutriční faktory, antioxidanty a sluneční záření. Častěji se VPMD vyskytuje u žen a dále u osob s diabetem nebo s kardiovaskulárním onemocněním.

Jaké jsou prvotní příznaky onemocnění?

Jak už jsme se zmínili výše, zpočátku mohou být příznaky mírné (obzvlášť u suché formy). Kromě zhoršeného vidění nebo snížené ostrosti zraku, pozorují pacienti horší vidění za tmy nebo za šera, špatně rozeznávají barvy a mají jakoby zamlžené vidění. Speciálně u lidí, kteří nosí brýle, se zvyšuje riziko zanedbání nebo nerozeznání prvotních příznaků právě z důvodu, že tito lidé přisuzují zhoršení zraku běžné progresi horšího vidění. Navíc, věkem podmíněná makulární degenerace častěji postihuje pouze jedno oko. Rozvoj onemocnění u druhého oka nastává většinou s odstupem až pěti let.          

makulární degenerace
makulární degenerace

Dalšími subjektivními projevy u takto postiženého zraku bývá deformovaný, rozostřený nebo rozvlněný obraz, dochází k výpadku v centrálním poli vidění nebo se v jeho místě objevují šedá místa. V praxi to znamená, že postižení ztrácí schopnost zaostřit, rozpoznávat barvy nebo obličeje. Ve většině případů se ztrácí schopnost čtení, protože řádky textu se různě kroutí a písmena se ztrácí. V běžných situacích si tedy tito lidé nedokážou přečíst ani knihu nebo noviny, nerozpoznají číslo tramvaje na zastávce a nepoznávají známé tváře na ulici.

Jak se dá makulární degenerace léčit?

Základním předpokladem úspěšné léčby je především včasná diagnostika a vzhledem k povaze onemocnění je na místě i správná prevence. Na nejčastější, suchou formu, neexistuje v současné době žádná léčba. Těmto pacientům je proto doporučováno užívání potravinových doplňků s obsahem luteinu, zeaxantinu a dalších vitamínů a minerálů jako je selen, zinek nebo vitamín A. Zároveň je také potřeba zajistit dostatečnou kompenzační léčbu přidružených onemocnění jako je vysoký cholesterol, hypertenze, onemocnění cév nebo diabetes. U vlhké formy se v léčbě využívají buď laserové operace sítnice, případně biologická léčba, kdy se do oka aplikují nitrooční injekce, které zabraňují otokům a růstu nových cév.  

Chcete vědět, jak je na tom váš zrak?

 

 

Další zajímavé články a tipy

Související produkty

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.