Kč
EUR
Drobná poranění a vážné akutní rány – jak správně ošetřit?
Drobná poranění na denním pořádku
Také se vás týkají jízdy na kole, míčové hry, práce v dílně, práce na zahrádce, horská procházka po skalách a nebo se při vaření neobejdete bez nože? Přitom všem na vás číhá riziko, z kola můžete spadnout, kutilové se můžou seknout, kuchaři snadno říznout, turisté odřít a zahrádkáři popíchat… všechny tyto incidenty mají jedno společné – poraněnou kůži. Někdy stačí ránu ošetřit přípravky z domácí lékárničky, jindy musíte za lékařem. Je velmi užitečné vědět, jak u jednotlivých druhů poranění správně postupovat, jak zastavit krvácení, jak ránu vyčistit, které přípravky na dezinfekci a hojení použít a jak ránu chránit nebo ještě fixovat.
Co je vlastně rána?
Rána je v definici porušení celistvosti kůže fyzikálním, mechanickým nebo tepelným působením. Poškození tkání vzniká v důsledku úrazu, chirurgického zákroku nebo jiné traumatické události. Může se jednat jen o povrchové poškození kůže, ale i poškození podkožních vrstev – svalů, šlach, cév nebo vnitřních orgánů.
Rány mohou být různého typu a závažnosti – odřeniny, řezné rány, tržné rány, rány způsobené kousnutím, ale také hluboká poranění nebo rozsáhlá traumata vzniklá při nehodách, vystavení extrémnímu teplu, po střelném poranění nebo v souvislosti s jiným probíhajícím onemocněním. Podle délky hojení se rozlišují rány akutní a chronické.
Akutní rány – nejen poranění v domácnosti
Akutní rány jsou čerstvé rány vzniklé nejčastěji v důsledku úrazu nebo po chirurgickém zákroku. Doba hojení se obvykle pohybuje od několika dní do několika týdnů, v závislosti na velikostí a závažnosti rány. Menší řezy nebo odřeniny se zpravidla zahojí do několika dnů. Délka léčení ran bývá ovlivněna různými faktory, včetně vašeho věku, zdravotního stavu, přítomnosti infekce, umístění rány a míry dodržování příslušné péče. Je velmi důležité průběh hojení rány sledovat.
Věděli jste, že...
Pokud i drobné ráně nevěnujete patřičnou pozornost, může se stát, že se nebude hojit tak, jak jste očekávali – začne být zarudlá, bolestivá a hnisá. Pokud hned ze začátku budete ránu ošetřovat správně, snížíte tím riziko komplikací, které dlouhotrvající léčba obnáší. Průběh hojení se mění za patologických podmínek, kdy se fáze hojení prodlužují. A pokud se rána nehojí vůbec, vzniká rána chronická.
Co se děje při poranění kůže?
Úvodní fáze (tzv. exsudativní) – zástava krvácení a čištění rány
Nastává bezprostředně po poranění okamžitým spuštěním koagulační (srážlivé) kaskády, která má za úkol zastavit krvácení. Krevní destičky se shlukují a vytvářejí sraženinu. Ze směsi krve, lymfy a fibrinu vzniká strup, který chrání ránu před vysoušením a infekcí. V místě poranění dochází k uvolnění růstových faktorů, cytokinů a dalších látek bílkovinné povahy, rána je zaplavena bílými krvinkami a buňkami imunitního systému. Tyto procesy zajišťují čištění rány, tedy odstranění odumřelých buněk, bakterií, nečistot a případně už také infikované tkáně. To vše zajistí ohraničení infekce a přípravu rány na další hojení.
Druhá fáze (tzv. proliferační, reparativní) – tvorba granulační tkáně s novým cévním zásobením
Vyznačuje se zmnožením buněk vazivové tkáně, zejména fibroblastů, které vytvářejí primární mezibuněčnou hmotu tvořenou kolagenními vlákny. Dochází k tvorbě granulační tkáně, která postupně vyplňuje defekt rány a uzavírá ji z hloubky. Současně probíhá angiogeneze (vznikají nové cévy), čímž se obnovuje cévní zásobení a zajišťuje se přísun kyslíku a živin potřebných pro hojení. Granulační tkáň poskytuje základ pro novou tkáň, podporuje epitelizaci a okraje rány se postupně přibližují, čímž se rána zmenšuje a přirozeně zaceluje.
Třetí fáze (diferenciační, remodelační) – zpevňování rány a tvorba jizvy
Je charakterizována přestavbou kolagenních vláken a zpevňováním nově vzniklé tkáně. Kolagenová vlákna se reorganizují do pevnější struktury, čímž se zvyšuje pevnost rány a dochází k vytvoření jizvy. Jizva postupně ztrácí vodu, dozrává a epitel se na jejím povrchu zesiluje. Barva jizvy se mění z růžové na tmavší a postupně na bělavou, přičemž tento proces trvá řadu měsíců, dokud není hojení zcela dokončeno.
Krok číslo jedna – vyčištění rány
Jak ránu správně vyčistit? Důkladné vyčištění rány je základním krokem při léčbě ran. Podle situace omyjte ránu proudem čisté vody nebo, pokud je k dispozici, opláchněte fyziologickým roztokem. V případě nouze lze použít i jemné mýdlo k očištění okolí rány, nemydlí se však rána jako taková do hloubky. Dezinfekční roztok aplikujte poté, co je rána zbavena prachu, kamínků či jiných zjevných nečistot. Pokud rána nekrvácí nebo krvácení ustalo, můžete ji vydezinfikovat přípravkem na dezinfekci ran. Mezi lidmi je oblíbený „starý dobrý kysličník“ (peroxid vodíku), ale správné je jeho použití jen k prvotnímu oplachu jako první pomoc. Známý je také nepálivý hnědý roztok Betadine (pálivý pak Jodisol). Přípravky s jódem jsou velmi účinné, působí baktericidně a virocidně, ale při jejich aplikaci je vhodné se ujistit, že nehrozí alergie. Přípravky s jódem se dávkují opatrně také u pacientů, kteří trpí poruchou funkce štítné žlázy. U novorozenců není vhodné používat přípravky s jodem vůbec. Z modernějších přípravků jsou to přípravky s účinnou látkou octenidin, např. sprej Octizy.
Po oplachu a dezinfekci nechte kůži na vzduchu zaschnout. Vyčištěnou a dezinfikovanou ránu kryjte podle potřeby a rozsahu krvácení, ideálně sterilním obvazem, čtvercem gázy nebo náplastí. Ošetřenou ránu pravidelné kontrolujte. Zpočátku je vhodné zkontrolovat ránu a tím provést převaz každý den, s ohledem na množství sekrece. Dezinfekci se doporučuje používat ráno i večer přibližně první tři dny. A také v případě, že se rána nehojí, je zarudlá a stále bolestivá. Při nekomplikovaném hojení je možné interval převazu prodloužit na 2-3 dny. Moderní přístup upřednostňuje tzv. vlhké hojení ran mj. pomocí hydrogelů (Hemagel, Calmigel) nebo nepřilnavých krytí, které podporují regeneraci tkáně a snižují riziko poškození nově vznikající tkáně při převazu (mastný tyl).
Proč nechat ránu chvíli krvácet?
Protrhne-li se tkáň a drobné cévky, teče krev a většinou pociťujete pálivou bolest. Zraněním mohou do těla proniknout patogenní bakterie a ránu infikovat. Proto je dobré se rány zpočátku nedotýkat. Lépe je nechat ji krátký čas krvácet. Krátké krvácení po poranění je přirozenou součástí hojení a pomáhá mechanicky vyplavit nečistoty a mikroorganismy z rány. Krvácení však nenechte dlouho bez kontroly, zastavte ho mírným tlakem pomocí sterilního obvazu nebo jiného čistého materiálu. Mírný tlak zabrání nadměrné ztrátě krve a umožní vytvoření krevní sraženiny. Jakmile rána krvácet přestane, ránu vyčistěte, vydezinfikujte a opět překryjte, čímž minimalizujete infekci a mechanické poškození. K ošetření použijte třeba náplast – fixujte tím okraje rány, čímž jí dáte šanci se lépe zhojit.
Peroxid vodíku – na kůži i na výplachy úst
Peroxid vodíku je dezinfekce s aktivní formou kyslíku. Kyslík se uvolňuje při kontaktu s ránou (pění), má baktericidní účinky a pomáhá odstranit zbytkové nečistoty z rány. Lze jej použít nejen na prvotní dezinfekci drobných ran, ale také k výplachům dutiny ústní v případě lehkých zánětů. Kupovaný 3% roztok se pro tyto účely ještě ředí. Pozor, nesmí být polknut, po vykloktání je potřeba ho všechen vyplivnout. Peroxid vodíku je tzv. fotolabilní, působením světla se rozkládá a uchovává se proto vždy v tmavých lahvičkách. I přes svojí známost je vhodné k dezinfekci používat modernější přípravky.
Co jsou antiseptika?
Antiseptické roztoky obsahují chemické látky s antimikrobiálními účinky, které dokáží zabít nebo potlačit růst bakterií a dalších mikroorganismů v ráně. Mezi běžně používaná lokální antiseptika patří např. povidon-jod (Betadine), chlorhexidin (Cyteal), octenidin (Octizy, Octenisept, Neocide) nebo tzv. kvarterní amoniové sloučeniny (KAS) - mj. benzododecinium bromid (Ajatin), benzalkonium chlorid (Dettol) a karbethopendecinium bromid (Septonex). Pro jejich šetrnost se používají nejen k dezinfekci drobných poranění kůže, ale také k vaginálním výplachům (Rosalgin). Pozor, účinek přípravků může být snížen současným použitím mýdla. Antiseptické mřížky a nepřilnavá krytí mohou obsahovat antiseptické látky a zároveň chránit ránu. Dělí se podle účinné látky a podle toho, zda cílí k vysoušení rány (mj. Inadine, Atrauman) nebo k hydrataci rány (Bactigras, Cutimed sorbact).
Jak na mokvající rány?
Mokvající rány, tedy rány se zvýšenou sekrecí, vyžadují vhodné krytí, které absorbuje přebytečný exsudát, chrání ránu před infekcí a zároveň udržuje optimální vlhké prostředí pro hojení. Vhodné jsou nepřilnavé obvazy s absorpční vrstvou, například pěnová krytí, algináty nebo speciální absorpční obvazy, které odvádějí tekutinu z rány a snižují riziko prostupu nežádoucí vlhkosti do okolní zdravé kůže. U infikovaných ran je nutné použít krytí s antiseptikem a sledovat vývoj infekce. Moderní krytí, které chrání ránu i při sprchování, můžete nechat na ráně i několik dní (pokud není prosáklé nebo znečištěné).
Kdy zvolit dezinfekční mast?
Nadměrné nebo opakované používání dezinfekce přímo v ráně může poškozovat nově vznikající tkáň, zpomalovat hojení a v některých případech naopak přispět k podráždění nebo zvýšené sekreci. Dezinfekční masti se proto používají zejména u drobných poranění s vyšším rizikem infekce, např. u odřenin či škrábanců, kde pomáhají udržet vlhké prostředí spolu s krytím a současně omezují množení mikroorganismů. Jejich použití je vhodné zejména v počáteční fázi hojení nebo u ran, které se špatně chrání a jsou vystaveny opakovanému znečištění (Betadine mast, Bepanthen Plus krém). I když hojivé masti mohou podpořit regeneraci rány, pokud je sekret z rány výraznější, vrstva masti může bránit odvodu exsudátu.
Kdy se místo dezinfekce rovnou aplikuje tekutý obvaz?
Tekuté krytí jsou náplasti ve formě spreje, které vytváří na povrchu rány ochrannou vrstvu a zároveň zajišťují optimální podmínky pro hojení rány. Pokud je rána čistá, povrchová a bez známek infekce, lze místo klasické dezinfekce použít rovnou tekutý obvaz. Tekuté krytí povrch rány především chrání, vrstva je zároveň prodyšná a zabraňuje pronikání nečistot, mikroorganismů a vody, aniž by narušovala přirozené prostředí hojení. Vnitřní prostředí rány stále volně dýchá a rána se může začít dobře hojit. Tekutý obvaz je vhodný zejména pro drobné řezné rány, odřeniny nebo praskliny kůže, zejména na místech, kde by klasická náplast špatně držela. Nehodí se však pro hluboké, silně krvácející, mokvající nebo infikované rány, které vyžadují absorpční nebo specializované krytí. Použití spreje a aplikace střikem je také praktická a rychlá (Akutol, HemaCut Spray, Naranyl gel tekutá náplast, Cosmos Cover spray, Hansaplast Náplast ve spreji).
Kdy použít přípravky se stříbrem?
Lokální přípravky obsahující stříbro se používají především u ran se zvýšeným rizikem infekce, u infikovaných ran nebo u ran, které se hojí pomalu. Stříbro má široké antimikrobiální účinky proti bakteriím, včetně rezistentních kmenů, čímž pomáhá snižovat množství mikroorganismů v ráně. Stříbro se používá ve formě sprejů, krémů nebo speciálních krytí (Alfasilver HA+ sprej a krém, Cutozinc spray, Atrauman AG kompres sterilní mastný tyl). Hojné je využití stříbra ve veterinární praxi (TraumaPet Ag) a také v kosmetice (Pharma Activ Koloidní stříbro Ag).
Tříska v kůži
Malé třísky, zadřené těsně pod povrchem kůže, můžete odstranit sami pomocí pinzety. Dávejte jen pozor, abyste třísku vytáhli celou. Nakonec ránu vydezinfikujte, podle rozsahu případně zavažte obvazem nebo přelepte náplastí. Pokud nemůžete třísku vyndat nebo se tkáň zanítila, měli byste navštívit lékaře. Větší třísky, u kterých nerozpoznáte, jak hluboko v ráně jsou, neodstraňujte sami. Ránu opatrně zakryjte třeba jen čistým kapesníkem a jděte k lékaři.
Kdy nechat ránu na vzduchu – co je suché hojení?
Pokud jsou povrchové rány drobné, nejsou infikované a rychle se hojí, stačí je překrýt vzdušnou náplastí nebo lehkým obvazovým materiálem tak, aby byly chráněny před mechanickým poškozením a kontaminací, ale zároveň zůstal zachován přístup vzduchu. V těchto případech krytí z materiálů, které zcela zabraňují přístupu vzduchu, není zapotřebí. Rána tak může přirozeně vysychat a může se vytvořit ochranný strup. Pokud se však „oživí“ a objeví se sekrece, je vlhké hojení vhodné použít. Praxe potvrdila, že vlhké hojení např. pomocí hydrogelů je u většiny ran účinnější než úplné vysychání, protože dochází k rychlejší obnově tkáně a snižuje se riziko tvorby výrazných jizev.
Jak ošetřovat strup?
Strup tvoří přirozenou ochrannou bariéru proti infekci, chrání spodní vrstvu tkáně, kde probíhá regenerace. Nikdy se ho nesnažte odstranit, pravděpodobně byste tím narušili hojení s následným nechtěným krvácením a tím zvýšením rizika vzniku jizvy nebo infekce. Hojení i přes vytvořený strup je určitě žádoucí podporovat, hojivé mastičky např. s dexpanthenolem či různými rostlinnými výtažky pomáhají kůži regenerovat a navrací jí pružnost.
Zásypy už nejsou v kurzu – proč?
Dětský zásyp (Aviril) a jiné pudry raději nechte v zásuvce – k ošetřování ran se opravdu nehodí. Běžné zásypy a pudry (bismutitý zásyp Dermatol) k ošetření ran se dnes nedoporučují, protože mohou ránu nadměrně vysušovat a tím vytvářet nevhodné prostředí pro hojení rány a paradoxně zvyšovat riziko infekce. Navíc mohou v ráně vytvářet hrudky, které brání správnému ošetřování a regeneraci tkáně. Dříve šly v lékárně koupit speciální hemostatické zásypy (Traumacel prášek) nebo materiály s obsahem látek podporujících srážení krve (Gelaspon), které se daly použít ke krátkodobému zastavení drobného krvácení. Dnes seženete speciální sterilní želatinovou houbičku Surgispon. V případě rozsáhlejšího krvácení je zásyp téměř k ničemu – krev vytékající z rány stejně nečistoty i vše ostatní z okolí rány odplaví.
Jak na jizvy?
Jizvy jsou výsledkem hojení ran a jsou součástí přirozeného procesu regenerace tkáně. Doba hojení jizev se liší v závislosti na velikosti a hloubce původní rány. Postupem času se jizvy mění, zrají a při vhodné péči se stávají méně výraznými. Proces zrání jizvy probíhá postupně během několika týdnů až měsíců. Jizva se postupně zpevňuje, ztrácí červené zbarvení a stává se méně nápadnou. Nejdůležitější je udržovat jizvu hydratovanou, aby nevysychala a také ji chránit před sluníčkem, které může spustit nežádoucí hyperpigmentaci, tedy její trvalé ztmavnutí. Pokud je to možné, zvolte přípravky speciálně určené k péči o jizvy, např. silikonové gely nebo náplasti na jizvy (Contractubex gel, Scar Esthetique krém, RejuvaSil silikonový gel, Biotter Scarsilc gel, Cosmos Scars náplast). Pravidelná péče v řádu týdnů může pomoci zlepšit pružnost jizvy, snížit její viditelnost a omezit riziko vzniku tzv. hypertrofických nebo keloidních jizev (jizvy vystouplé, ztluštělé, přesahující hranice původního poranění).
Kdy a jaký použít obvazový materiál?
Volba vhodného obvazového materiálu je důležitá pro správné hojení rány. Výběr konkrétního krytí se řídí především velikostí rány, hloubkou a množstvím sekrece. Obvaz by měl být sterilní, dostatečně velký, aby přesahoval okraje rány, savý a neměl by být připevněn příliš pevně, aby neomezoval prokrvení. U drobných poranění postačí náplast nebo tekutý obvaz, u ran se sekrecí je vhodné použít krytí s absorpčním polštářkem. V případě citlivé nebo křehké (pergamenové) kůže, alergie na náplasti nebo při ošetření končetin lze použít šetrné fixační prostředky, např. síťové návleky (prubany), které drží krytí na místě bez podráždění kůže. Pro zmírnění sekrece vybíráme ze spektra rozměrů polštářky s fixací po obvodu (v lékárnách běžně dostupný Cosmopor, Drop Med).
Neadherentní, tedy nepřilnavé obvazy, jsou navrženy tak, aby se nepřichytávaly k povrchu rány a nepoškozovaly nově vznikající tkáň při převazu, např. mastný tyl Steriwund. Díky speciální úpravě povrchu minimalizují bolest, riziko krvácení a mechanického poškození při jejich odstraňování (Atrauman, Comprigel, Lomatuel). Jsou vhodné zejména pro povrchové rány, odřeniny, chirurgické rány, popáleniny nebo rány s mírnou sekrecí a často se používají v kombinaci s dalším savým obvazem. Moderní obvazové materiály jsou navrženy tak, aby podporovaly tzv. vlhké hojení, které je dnes považováno za standard péče o většinu ran. Patří sem např. hydrogelová, hydrokoloidní, silikonová nebo antiseptická krytí, která pomáhají udržovat optimální prostředí pro regeneraci tkáně. Na lékárnách běžně mají krytí napuštěné mastí s aniseptikem – Inadine, který je určen k léčbě a prevenci znečištěných povrchových poranění, odřenin, řezných ran, oděrek nebo lehkých popálenin. Chrání kožní ránu před infekcí a napomáhá jejímu rychlému zhojení.
Kdy se zraněním navštívit lékaře?
Které rány musí v každém případě ošetřit lékař?
- Bodné rány
- Rány po kousnutí
- Větší popáleniny
- Poleptání kůže
- Krvácení bez zastavení po 30 minutách
- Opakované krvácení
- Zarudnutí, které se rozšiřuje a bolí stále víc
V rámci první pomoci stačí místo jen krýt co možná nejčistším materiálem, kapesníkem, šátkem, nebo sterilním materiálem z lékárničky. Zarudnutí v okolí rány spolu s otokem a bolestí patří k fyziologickým reakcím po úrazu spojenými s ochrannou odpovědí organismu, ale v určitých případech neotálejte a navštivte zdravotnické zařízení. Rány, které původně vážněji nevypadaly, se mohou zhoršit, zanítit a můžou se přidat jasné signály infekce (zvýšená teplota, hnisavý výtok, zjevný otok, silná bolest). Pokud je rána infikovaná, může být zapotřebí systémové nebo lokální podání antibiotik. Antibiotika pomáhají potlačit růst bakterií a snížit zánět v ráně.
Bodné rány – kdy nesmíte vyndat zabodnutý předmět?
Zranění tohoto typu musí vždy ošetřit lékař. Přestože rána nevypadá na první pohled nijak vážně, může bodnutí poranit hluboko uložené vrstvy tkáně a způsobit i vnitřní krvácení. Odstranění zabodnutého cizího tělesa nechte na lékaři. Při vytahování zabodnutého předmětu může snadno dojít k poranění cév a následně k silnému krvácení. Navíc, riziko infekce je velmi vysoké, protože cizí těleso zanese bakterie až do hlubších vrstev tkáně.
Rána způsobená kousnutím – hrozí vzteklina?
Pokousání přítulnou liškou, veverkou, neznámým psem nebo třeba netopýrem… Rány způsobené kousnutím zvířetem představují vysoké riziko infekce, protože v dutině ústní zvířat se běžně vyskytuje velké množství bakterií. Nebezpečí hrozí nejen ze strany bakteriální infekce, ale také přenosu vztekliny. Každé poranění způsobené kousnutím by měl proto posoudit lékař, který ránu odborně ošetří a podle situace rozhodne o podání antibiotik, očkování proti tetanu nebo o zahájení očkování proti vzteklině.
Máte protilátky proti tetanu?
Očkování proti tetanu je důležitou součástí prevence, protože bakterie Clostridium tetani se běžně vyskytuje v půdě, prachu nebo zvířecích výkalech a do těla může proniknout i drobným poraněním. Pokud nejste přeočkovaní proti tetanu a nic nepodniknete, protože ani nevíte, že došlo k přenosu bakterií do otevřené rány, může nemoc propuknout obvykle mezi 3 až 21 dny. Drobná rána je pak už většinou vyhojená a zapomenutá. Tetanus se projevuje velmi bolestivým ochrnutím svalů a dušením, které může být život ohrožující. Léčba v tomto stadiu je velmi obtížná. Ochrana proti tetanu se zajišťuje pravidelným očkováním, přičemž přeočkování se doporučuje každých 10–15 let, při rizikovém poranění může lékař doporučit doplnění ochrany jako jistoty předejití infekce.
Rána silně krvácí… co teď?
Silné krvácení z rány je nutno před obvázáním zastavit. Při příliš velké ztrátě krve může dojít k vážným oběhovým problémům nebo dokonce k šoku a následně k ohrožení života vykrvácením. Základním postupem je přímý tlak na ránu pomocí sterilního obvazu nebo čistého materiálu a případné zvednutí poraněné končetiny nad úroveň srdce, pokud je to možné. Pokud krvácení neustává, je nutné cévy vedoucí k ráně zaškrtit. Při velmi silném krvácení je nutno navíc přiložit fixační tlakový obvaz. Podvazovat krvácející část těla byste měli jen v případě krajní nouze a to tak, že škrtidlo je třeba umístit co nejblíže k ráně ve směru k srdci. Zraněného pak musíte co nejrychleji dopravit k lékaři nebo zavolat záchranku. Až do příjezdu lékaře škrtidlo v pravidelných intervalech uvolňujte a opět stahujte.
Od hnisání rány k otravě krve
Infekce rány vzniká proniknutím mikroorganismů do tkání. Patogeny v ráně za normálních okolností zneškodňují bílé krvinky. Ty bílé krvinky, které při této práci zahynuly, se ve velkém množství hromadí (spolu s bakteriemi a tkáňovým mokem) v ráně jako hnis, který je známkou probíhající infekce. V závažných případech může dojít k rozvoji sepse, dříve označované jako otrava krve, což je život ohrožující stav vyžadující okamžitou lékařskou péči. Pozor na červené pruhy směřující od rány, zvětšení lymfatických uzlin, horečku nebo zimnici a zhoršující se bolest, zarudnutí a otok. Všechny svoje rány ošetřujte včas!
Co mít v domácí a v cestovní lékárničce?
Co patří k vybavení lékárničky k ošetření ran?
- Dezinfekce – ve formě spreje nebo roztoku
- Obyčejné náplasti – pro děti s obrázkem, na citlivou kůži hypoalergenní nebo i odolné vůči vodě
- Cívkové náplasti – pro fixaci obvazů
- Hojivé náplasti – speciální náplasti s hojivými látkami na odřeniny, popáleniny a také na puchýře
- Tekutý obvaz – náplast ve formě spreje
- Gázové polštářky – krytí na rány, sterilní čtverečky, které lze použít k aplikaci dezinfekce a lze je přiložit přímo na ránu, tkaný nebo netkaný textil
- Mastný tyl – nepřilnavé krytí
- Klasické obvazy – stabilizace rány, fixace, obvázání přiložené gázy, nebo přímo tzv. hotový obvaz s polštářky
- Pružné obvazy – kompresivní obvaz na rány, podpůrný obvaz při zpevnění končetiny při naraženině či třeba výronu kotníku, upevnění provizorní dlahy při zlomenině
- Škrtidlo – v případě tepenného krvácení
- Trojcípý šátek – známý především ke znehybnění ruky
- Nůžky, spínací špendlíky, pinzeta a rukavice
Věděli jste, že...
Dezinfekce vždy po ruce? Pro prevenci nákazy různými infekčními onemocněními nejen souvisejícími s nedostatečným hygienickým standardem je vhodné používat přípravky k dezinfekci rukou. Na dovolenou na pár dní je ideální vybírat co nejmenší možné balení, aby v příručním zavazadle zabíralo minimální prostor. Dezinfekční gely nebo vlhčené ubrousky jsou důležité nejen pro děti. Účinnou látkou bývá nejčastěji ethanol nebo isopropanol v koncentraci 60-85%. Pro maximální účinek aplikujte jednu dávku gelu (přibližně 3 ml), který jemně vmasírujte do pokožky a nechte zafungovat po dobu cca 30 sekund (do úplného zaschnutí).
Související články
