Autor článku:

Hana Škopová

Spálenina není to nejhorší – jaká další rizika na slunci hrozí?

Přes všechny benefity, které nám pobyt na sluníčku poskytuje, se musíme svědomitě před sluncem chránit. Rizika, které nám především při neuváženém opalování hrozí, jsou významná.

Co všechno hrozí při pobytu na slunci?

Opalování nepřináší člověku jen žádoucí bronz na pokožce, ale může způsobit i vážné zdravotní potíže. Zarudnutí pokožky a svědivé puchýřky, které za pár dní zmizí, případně vážnější spálenina – to je jen jeden okruh zdravotních rizik, na které při pobytu na slunci musíme pamatovat. Jaká jsou ta další?

klasické spálení kůže různého stupně
předčasné stárnutí pleti (fotoaging)
předčasná a výraznější tvorba vrásek
změny pigmentace – hyperpigmentace, lentigo apod. (tzv. aktinické stárnutí)
výskyt alergií, solární kopřivky (solární dermatitida, polymorfní světelná erupce)
fototoxické reakce
vznik kožních nádorů – např. nemelanomové (basaliom, spinaliom) a nejvážnější maligní melanom
poškození zraku
přehřátí organismu a následné zdravotní komplikace

Chraňte si oči a zrak – sluneční brýle nejen na okrasu

Proč si chránit oči a jak na to? Podobné riziko, které hrozí kůži, hrozí i našim očím. UV složka slunečních paprsků v akutních případech dokáže vyvolat zánět rohovky (fotokeratitida), což se projevuje přecitlivělostí a pálením očí. Dlouhodobé vystavování nechráněných očí UV paprskům pak může přispívat k urychlení chronických procesů, jako je např. šedý zákal nebo makulární degenerace (onemocnění nejcitlivější části oka – sítnice). Všechna tato postižení mohou být nevratná a v nejhorších případech vyústit i v trvalou slepotu. Proto je na místě dopřát svým očím stejně účinné ochranné prostředky jako kůži. K základním prvkům ochrany zraku patří vhodná pokrývka hlavy a sluneční brýle s UV filtrem. Sluneční brýle byste měli nosit nejen v létě na sluníčku, ale také na horách v zimě a také kdykoliv u vody. V létě se nenechte nikdy zmást zataženou oblohou. UV paprsky pronikají i přes mraky. Obzvláště opatrní buďte u ochrany dětí – i ony by měly nosit brýle s UV filtrem. Správné sluneční brýle by měly splňovat několik základních podmínek: brýle musí mít 100 % UV filtr, značku certifikátu, vhodný barevný filtr – nejvhodnější je hnědý, žlutý a šedý, brýle musí perfektně sedět na obličeji. Některé typy brýlí chrání oko i ze stran a zabraňují tak pronikání slunečních paprsků bokem. Také je lepší, když jsou brýle vyrobeny z bezpečnostního netříštivého plastu.

Chraňte se před horkem – co hrozí kromě spálení?

Teplo letních měsíců nepřináší jen radosti z prožívaných prázdnin a dovolených, ale může být také příčinou řady tělesných obtíží způsobených přehřátím našeho organismu. Poškození organismu teplem je stav organismu vyvolaný zvýšeným působením tepla na organismus jako celek. Příčinou může být právě ozařování sluncem, klidně v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu, vysoká okolní teplota obecně (klimatické podmínky, horké provozy, masové akce – koncerty, sportovní akce), když je teplo zadržováno nadměrným ošacením apod. Dochází k poruše termoregulace, organismus se přehřívá, následkem je vysoká teplota a ztráta tělesné vody. Ohroženi jsou především kojenci, malé děti, staří lidé, osoby s onemocněním srdce a krevního oběhu a obézní jedinci, protože tuková vrstva je při vysoké okolní teplotě nežádoucí izolací zabraňující úniku tepla z organismu. Jak se poškození organismu teplem může projevit?

Mdloba

Mdloba (synkopa) z horka vzniká při působení zvýšené teploty většinou v kombinaci s delším stáním. Příčinou je nedostatečné prokrvení mozku při rozšíření cév z horka spolu se současnými ztrátami tekutin při pocení. Příznaky mdlobného stavu jsou nevolnost, malátnost a závrať. Nejlepší prevencí proti mdlobě je pití dostatečného množství tekutin, ochlazování organismu a, je-li to možné, procházení se.

Vyčerpání

Vyčerpání (tepelná exhausce) vzniká při větší ztrátě tekutin. Na rozdíl od mdloby se jedná o déletrvající stav spojený zejména se ztrátou tekutin. Kromě již uvedených příznaků se u postiženého připojují poruchy jednání, excitace, zmatenost nebo i delirium. Prevence i první pomoc je stejná jako v předchozím případě. I když se zde jedná a ztráty tekutin, postupně podáváme pouze malé množství tekutin, a to i když má nemocný žízeň.

Křeče z horka

Křeče z horka mohou vzniknout při těžké tělesné námaze v horku s nadměrnými ztrátami tekutin a iontů v potu a jejich nedostatečném nahrazování. Jedná se o bolestivé svalové záškuby nebo křeče, které vznikají u postižených často při vědomí. Kromě již popsaných příznaků jsou přítomny ještě záškuby a křeče. Při opatrném a dostatečném přívodu tekutin, a hlavně iontů (hořčík, vápník a další) se stav brzy sám upraví.

Úpal

Hovoříme-li o úpalu, mluvíme o reakci organismu na jakékoliv vystavení teplu. Výsledkem je přehřátí organismu v důsledku selhání jeho vlastní termoregulace. Příčiny úpalu spatřujeme buď ve vnitřní nadměrné tvorbě tepla nebo v tom, že je odvod tepla nedostatečný, a to vlivem nepříznivých vnějších podmínek (teplota přes 35 °C, prostředí s nadměrnou vlhkostí, těsné pracovní prostory apod.). Nejčastěji se však jedná o kombinaci obou faktorů. Mezi příznaky úpalu patří bolest hlavy, závrať, nevolnost, zvracení, zrychlené dýchání, zrychlený tep. Stav se může velmi rychle zhoršovat až do bezvědomí s křečemi a šokového stavu. Tělesná teplota se prudce zvyšuje (přes 40 °C).

Úžeh

Úžeh neboli sluneční úpal představuje podráždění mozku a jeho blan přímým slunečním zářením. Většinou nevznikne sám o sobě, ale jedná se spíše o úžeh a úpal současně. Příznaky jsou podobné. Na rozdíl od úpalu mohou však při úžehu přicházet příznaky s časovým zpožděním po sluneční expozici, např. v noci po slunění. Dalším rozdílem od úpalu může být i od slunce spálená kůže. Ostatní příznaky jsou podobné, navíc je přítomno ztuhnutí šíje a podobné příznaky jako u zápalu mozkových blan. Prevencí proti úžehu je dostatek tekutin, střídavé ochlazování (koupání, sprchování, zvlhčování kůže), pokrývka hlavy a pravidelné zvlhčování vlasů.

Nezapomínejme na pitný režim

Ztráta tekutin při vystavování se UV paprskům a pobytu na slunci může v extrémních případech představovat až 4 litry vody za den. Voda je nosičem mnoha prvků, např. minerálů, a právě voda působí jako chladící kapalina bránící přehřátí organismu. Stěžejní je pít dostatečné množství vody, podle doby strávené na slunci minimálně 3 litry. Do tohoto množství se přitom nezapočítávají močopudné nápoje, jako např. káva. Vhodné jsou naopak minerální vody. Každá minerálka má jiné složení, a proto je vhodné je střídat.

Rakovina kůže – na vzestupu!

V posledních desetiletích trvale stoupá výskyt kožních nádorů. Jednou z příčin těchto nepříznivých statistik je nadměrné vystavení kůže slunečnímu záření. Dnes je jednoznačně prokázáno, že neúměrné slunění a následné spálení pokožky je rizikovým faktorem pro nekontrolované dělení buněk a vznik kožních nádorů. I když přirozenou ochranu pokožky mají různí lidé různou, chránit by se měli všichni. Nejcitlivější jsou lidé se světlou kůží, světlovlasí (zrzaví), s pihami a atypickými pigmentovými znaménky. Roli hraje také dědičnost.

Mezi nejzhoubnější kožní nádory patří kožní melanom. Naděje na jeho vyléčení je pouze tehdy, když pacient přijde k lékaři v časném stádiu růstu nádoru. Velmi často bohužel lidé považují melanom za pouhé neškodné mateřské znaménko, a tudíž ho neřeší. V mnoha případech tak přicházej k lékaři pozdě. Věková hranice se přitom posouvá směrem dolů. Většina případů se vyskytuje ve věkové skupině 30 až 50 let, výjimkou není ani zhoubný melanom u dvacetiletých. Je to tak, zhoubné nádory na kůži zaznamenávají ze všech druhů rakoviny největší nárůst.

Výskyt kožních nádorů stoupá

Nemoc a utrpení podrobují lidský život zkoušce. To, co provází snad každého člověka s nádorovým onemocněním, je strach – vědomí vážné nemoci, obava ze všech možných vyšetření a z vedlejších účinků léčby, strach z budoucnosti, ze ztráty zaměstnání a často i strach ze smrti. Zkusme se však na onkologickou problematiku podívat naprosto reálně. Nádorové onemocnění se již stalo téměř běžnou součástí našeho života a po chorobách srdce a cév je to nejčastější nemoc dospělých. Léčitelnost závisí na mnoha faktorech – z těch nejdůležitějších je to histologický typ nádoru, jeho rozsah, celkový stav nemocného, ale především včasná diagnostika a v závislosti na ní i optimální léčba. Je třeba říci, že za poslední desetiletí zaznamenala onkologie velký pokrok, řadu nemocných dnes lze – zejména při včasném záchytu choroby – trvalé vyléčit. U mnoha pacientů je možné kvalitní léčbou dosáhnout dlouhodobého stavu bez příznaků nemoci a v případě nové aktivity nádoru znovu nabídnout účinnou terapii.

Hlavní příčina kožních nádorů – sluneční záření

Slunečnímu záření nelze upřít některé zdravotně pozitivní účinky na náš organismus, ale když to s pobytem na sluníčku přeháníme, škodíme si. Měli bychom si uvědomit, že sluneční paprsky nám mohou velmi ublížit, a to dokonce dvěma způsoby. V první řadě patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory krátké, nárazové a intenzivní vystavení kůže slunečnímu záření. Toto nebezpečí hrozí především při krátkodobých dovolených, kdy kůži vystavíme prudkému slunci bez předchozí postupné přípravy. Obecně však při vzniku kožních nádorů nezáleží pouze na intenzitě ozáření v nedávné době, nýbrž také na celkové dávce UV záření za celou dosavadní dobu našeho života. Smutné je, že nejčastěji jsou postiženi lidé, kteří na slunci nechráněni pobývali v dětském věku.

Jak se kožní nádory mohou projevovat?

Typy kožních nádorů můžeme rozdělit do dvou základních skupin a jejich projevy mohou být velmi rozmanité a někdy poměrně nenápadné. Předně jde o maligní melanom (nádor z pigmentových buněk), který může vzniknout z pigmentového znaménka, ale i na zcela neporušené kůži. Obvykle bývá tmavě zbarven, vzácně se pak vyskytují bezbarvé formy. Charakteristickým znakem je jeho rychlý růst, změna barvy, velikosti, okrajů a tvaru, povrchu a změna pocitů – občasné svědění. Místem s častým výskytem melanomu jsou u mužů záda a u žen bérce.
Druhou skupinu tvoří nemelanomové kožní nádory. Mohou se projevovat jako málo zánětlivé tužší uzlíky a hrboly na kůži nebo jako nehojící se drobné rány nereagující na běžný způsob léčby.

Jaké máme zbraně u nádorových (kožních) onemocnění?

Nejdůležitější je primární prevence – předcházení vzniku onemocnění. Do této kategorie patří především správná ochrana před UV zářením – vhodné je používání ochranných krémů, oděvů, dodržování rekreačního režimu vylučujícího opalování přes poledne. U dětí a mladých lidí je toto obzvlášť důležité, protože více než polovina celoživotní dávky UV záření dopadne na kůži během prvních 20 let života.

Včasné rozpoznání vzniku onemocnění patří k sekundární prevenci. Smyslem je zachytit nemoc ještě dříve, než by se její příznaky rozvinuly tak, že si jich povšimne i sám pacient, tedy zachytit vznikající nádor co nejdříve a na základě toho okamžitě zahájit léčbu. Při diagnostice některých typů nádorů se dnes již používají postupy cíleného vyšetřování velkých skupin obyvatelstva (např. tzv. mammografický screening). Pravidelné plošné vyšetřování a tím včasná diagnostika u kožních nádorů zatím v ČR neprobíhá, ale díky preventivním programům se informovanost pacientů každým rokem zvyšuje. Pokud se sami zajímáte o svou zdravou kůži, váš dermatolog vám kůži jako celek prohlédne. Optickým nebo digitálním dermatoskopem, který umožňuje až 200 násobné zvětšení, se vyšetřuje celý kožní povrch svléknutého pacienta, a to včetně plosek a nehtů. Veškerá podezřelá znaménka se nasnímají a mj. pomocí počítačového programu vyhodnocují.

Účelem je stanovit riziko nebezpečnosti. Na základě údajů z vyšetření kožním lékařem je možné stanovit velmi přesnou diagnózu podezřelého kožního útvaru. Analytický program může s každou další návštěvou porovnávat vzhled znaménka, zda dochází ke změnám, či nikoliv. Délka vyšetření je individuální a závisí na množství pigmentových projevů a závažnosti lokálního nálezu. Osoby se světlou pletí by měly preventivní vyšetření podstupovat každý rok, u tmavších typů postačí rozmezí dvou až tří let. Kontaktovat dermatologa bez prodlení je nutností při veškerých podezřelých změnách na kůži, kterých si všimnete (ať se to týká změny barvy, ohraničení, velikosti, vyvýšení a jiné nepravidelnosti na znaménku).

Léčba rakoviny – nejdražší a nejméně příjemná. Melanom patří k lidským karcinomům s nejvyšší úmrtností. Neodpovídá na konvenční protinádorovou chemoterapii a ozařování, a proto je jeho léčba převážně chirurgická. Nádor se odstraňuje chirurgicky s dostatečným lemem zdravé kůže. Melanom se může šířit především cestou mízních cév, nejčastěji do mízních uzlin. Při postižení mízních uzlin je nutné jejich kompletní odstranění v dané lokalitě (nejčastěji podpaží nebo tříslo). Maligní melanom může metastazovat i krevní cestou, a to do plic, jater, mozku a kostí. U tenkých melanomů znamená včasný záchyt a jeho kompletní chirurgické odstranění prakticky vždy vyléčení. Léčba pokročilých forem maligního melanomu probíhá ve specializovaných pracovištích. Následné aktivní sledování pacienta dermatologem a onkologem je vždy nutné vzhledem k velkému riziku metastázování. Většina metastáz vzniká v prvních 2–3 letech od vzniku primárního nádoru.