Chudokrevnost neboli anémie – jak na podporu krvetvorby?

Chudokrevnost častěji vzniká jako důsledek špatné výživy a onemocnění jiných orgánů (velmi často onemocnění trávicího traktu a krvácení např. ze žaludečních vředů). Nedostatečná výživa - tzv. nutriční anémie - postihuje až 30% světové populace. Příčinou anémie mohou být také různá další nezhoubná onemocnění, současně bývá projevem chronických potíží, jejichž příčinu je nutné odhalit. Anémie může být také prvním příznakem závažného onemocnění včetně rakoviny.

Chudokrevnost – příznaky

Obecné příznaky anémie odráží poruchu prokrvení tkání a jejich nedostatečného zásobováním kyslíkem. Můžete na sobě proto pozorovat slabost, únavu, nemožnost vykonávat tělesně namáhavé činnosti, bušení srdce, dušnost – u lehčích případů pouze námahová, u těžších případů i v klidovém stavu.

Porucha krvetvorby a červené krvinky

Podle toho, zda anémie vzniká v důsledku poruchy tvorby krve, nebo naopak, je-li zkrácena průměrná doba přežívání červených krvinek v systému, se rozeznávají tyto dva typy anémií (oba mohou být jednak vrozené geneticky, jednak získané v průběhu života).

Anémie z poruchy tvorby erytrocytů

Anémie z nedostatku železa – Sideropenická anémie

Sideropenická anemie je jednou z nejčastějších typů anemií, které se zachytí v ordinaci praktického lékaře. Její příčinou je nedostatek železa. Denní potřeba železa je u dospělých mužů 10 mg, u dívek starších 10 let a dospělých žen mladších 50 let 15 mg a u žen starších 50 let 10 mg. K deficitu železa dochází při jeho nedostatečném příjmu např. kvůli dietnímu režimu, tedy hladovění, striktnímu vegetariánství, veganství, současně při jeho zvýšené potřebě, kdy strava nestačí, což se děje běžně v těhotenství a období růstu. Železo chybí při tzv. malabsorpci při diagnózách typu celiakie, atrofická gastritida, záněty tenkého střeva, stav po resekci žaludku. Při ztrátách krve, zpravidla chronických, opět může železo chybět – např. při krvácení v některé pasáži trávicího traktu, netypicky silném menstruačním krvácení, případně krvácení mimo menstruaci, ke kterému může docházet i u žen po menopauze.

Příznaky a léčba anémie z nedostatku železa

Kromě typického laboratorního nálezu při diagnostice krve bývá deficit železa patrný na nehtech, v dutině ústní, jazyku, jícnu a žaludku (vyhlazené papily, koutky, potíže s příjmem potravy, s polykáním, snížená tvorba žaludeční kyseliny). Často se objevují bolesti hlavy, podrážděnost, závratě, snížená výkonnost při fyzické zátěži, bušení srdce, dušnost, bledost kůže, sliznic a také světlost oční spojivky.

Léčba sideropenické anemie se nasazuje při potvrzení nedostatku železa z výše uvedených příčin. Podávají se přípravky s anorganickým či organickým železem. Zpravidla stačí klasické přípravky, které se zapíjejí, injekční podávání je nařízeno ve zvláštních případech, především pokud by se z tablet či kapslí tělu nemůže podařit železo využít (tzv. malabsorpční syndrom, idiopatické střevní záněty typu Crohnova choroba a ulcerózní kolitida). Počáteční dávka železa se zpravidla pohybuje v rozmezí 100-200 mg/den, vyšší dávky jsou spojeny s vyššími nežádoucími účinky. Udržovací substituční dávky jsou už nižší a vždy se odvíjejí podle instrukcí ošetřujícího lékaře. Podávání železa by mělo být dlouhodobé, aby skutečně došlo k doplnění zásob železa v organismu. Běžně to znamená až půlroční léčbu.

Jak předejít anémii a nedostatku železa?

Lidi s rizikem jde předem vytipovat a proto lze nasadit železo preventivně, aby k projevům jeho nedostatku a k diagnóze anémie ani nedošlo. Železo se typicky nasazuje těhotným ženám, protože denní potřeba železa se v těhotenství zvyšuje až na trojnásobek. Gravidním ženám je většinou železo předepisováno společně s kyselinou listovou, jejíž denní potřeba je také zvýšena. S ohledem na prevenci železo doplňují pravidelní dárci krve po výsledcích krevních testů, které to predikují. Železo má být pravidelnou složkou stravy všech, pokud tomu u vás tak není, můžete si vybrat jeden z volně prodejných doplňků stravy se železem.

Příznaky a léčba anémie z nedostatku vitaminu B12

Nejčastějšími příznaky anémie z nedostatku vitaminu B12 je únava, dušnost či pálení jazyka. Časté jsou neurologické příznaky, např. parestezie, kdy nemocný na kůži pociťuje brnění, mravenčení až znecitlivění. V krvi jsou potvrzeny makrocyty, tedy nadměrně velké červené krvinky – jedná se o makrocytovou anémii. Nález je potvrzen také prostřednictvím gastroskopického vyšetření.

Základem léčby je podávání vitaminu B12 injekčně do svalu. U diagnózy perniciózní anemie doživotně. Zahajovací dávkování bývá 300-1000 µg denně po dobu 7 dnů, poté 1x týdně. Udržovací dávka je 300 µg jednou měsíčně. Při neurologickém postižení jsou dávky navýšeny, ponechává se 1000 µg 1x týdně celý rok. Současně se kontroluje stav zásob železa v organismu.

Jak předejít anémii a nedostatku vitaminu B12?

Zásoba vitaminu B12 v organismu není malá, při snížené resorpci ubývá pomalu a tělo se do jisté míry dokáže na postupně vznikající anémii adaptovat. Nedostatku vitaminu B12 jsou vystaveni přednostně vegani, jelikož vitamin B12 je přirozeně obsažen v mase (obzvlášť v játrech a korýších), vejcích a mléčných výrobcích. Při pestrém jídelníčku bez dietních omezení by k běžné anémii z nedostatku vitaminu B12 dojít opravdu nemělo.

Anémie z nedostatku kyseliny listové

Kyselina listová je společně s vitaminem B12 nezbytná pro syntézu DNA ve vašich buňkách. Kyselina listová vám může chybět, pokud do jídelníčku nezařazujete dostatek listové zeleniny a živočišné bílkoviny. Doporučená denní dávka kyseliny listové je u dospělého člověka 200 µg/den. U těhotných a kojících žen 400-600 µg. Zvýšená dávka je také u kuřáků a lidí ve věku nad 60 let. Nedostatek může být rovněž důsledkem zvýšené potřeby organismu, což je hlavně během růstu a během těhotenství, také při hemolýze, zánětech, rakovinách a při užívání některých léků (barbituráty, methotrexát, trimetoprim). Kyselina listová také chybí alkoholikům a pacientům s jaterní cirhózou. Anémie z nedostatku kyseliny listové patří do skupiny makrocytárních anemií, při kterých je zvětšený objem červených krvinek.

Příznaky a léčba anémie z nedostatku kyseliny listové

Jak poznáte, že nemáte dost listové kyseliny? Při nedostatku kyseliny listové na sobě pravděpodobně zaznamenáte únavu, poruchu trávení a změny na sliznicích, především v ústech. Dostavuje se slabost, bledost, zapomnětlivost, výkyvy nálady.

Léčba tohoto typu anémie spočívá v dodání chybějící kyseliny listové. Stačí k tomu přípravky, které se polykají a to v množství 5-20 mg denně. Pokud současně tělu chybí vitamin B12, podávání kyseliny listové může normalizovat červenou krevní složku, nevede však k úpravě neurologických příznaků. Užívat dlouhodobě kyselinu listovou pomocí léčiv na předpis nebývá nutné, stačí úprava stravy. Výjimkou jsou specifické a chronické stavy pacienta.

Jak předejít anémii a nedostatku kyseliny listové?

Nejbohatšími přirozenými zdroji kyseliny listové jsou listová zelenina (špenát, kapusta, brokolice, rukola, polníček, římský salát, chřest, růžičková kapusta) a také bylinky (petržel, pažitka, kopr). Kyselina listová se hojně vyskytuje také v luštěninách, játrech, vejcích a celozrnných obilovinách. I když střevní bakterie dokáží kyselinu listovou částečně syntetizovat, toto množství nestačí k pokrytí celkové potřeby organismu. Pokud se rozhodnete pro doplňky stravy, máte k dispozici širokou nabídku přípravků s kyselinou listovou.