Bylinky a čaje na nachlazení – co pít, kloktat a inhalovat?
Bylinkový čaj na nachlazení
Složení čajovým směsí na nachlazení a průduškových bylinných čajů vychází ze zkušeností z dlouhodobého použití, z tradičních indikací bylinek na konkrétní zdravotní obtíže. Uvedené bylinky se používají buď samostatně nebo ve směsích vnitřně i zevně při nemocech z nachlazení, provázených zvýšenou teplotou, při zánětech dutiny ústní a horních cest dýchacích, velmi často podporují pocení a zvyšují obranyschopnost. Každý čaj rovněž podporuje močení a je důležitý pro dodržování pitného režimu. Některé čaje jsou vhodné už pro malé děti (věk zpravidla uveden na obalu); pokud není specifikováno, obecně platí hranice 3 let věku. U bylinek vždy zvažte riziko alergií, pokud dítěti daný rostlinný extrakt podáváte poprvé. Děti pijí zpravidla poloviční či třetinové množství čaje než dospělí. Nálevy se zpravidla připravují čerstvé, bezprostředně před použitím.
K přípravě průduškových čajů lze především použít:
- tymián a mateřídoušku – dezinfikují dýchací cesty
- diviznu, lékořici a prvosenku – vytvářejí tekutý hlen
- jitrocel, proskurník, sléz a podběl – vážou vodu a vzniklým slizem zmírňují mechanické i chemické dráždění sliznice
- heřmánek, černý bez a lípu – působí protizánětlivě
Vyberte si ze široké nabídky čajů a nápojů na nachlazení za super ceny ...
Nejznámější bylinky nejen na dýchací cesty
Bylin s pozitivním efektem na zdraví zejména během nachlazení či chřipkového onemocnění existuje celá řada. K těm vyloženě tradičním, které určitě znáte, představujeme i další bylinky, které bývají na podporu dýchacích cest doporučovány v omezeném množství.
Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)
Heřmánek známe všichni. Tato jednoletá bylina dosahující výšky metru se vyskytuje zejména na loukách, kolem polí a na okrajích cest. Sbírá se květ od května do srpna. Má charakteristický kořenný pach a je poněkud nahořklý (mj. obsahuje glykosidy a hořčiny), izoluje se z něj např. světle modrá silice chamazulen (azulen) a vonná složka bisabolol. Heřmánek se již tradičně používal a stále používá na celou řadu onemocnění, často je lidově nazýván všelékem. Je výborným antiflogistikem, tedy vyniká svým protizánětlivým účinkem, proto se používá jako kloktadlo při zánětu horních cest dýchacích (bolestech v krku) a velmi často na kloktání při bolestech zubů. Heřmánek se také inhaluje při rýmě a zánětu dutin pro jejich uvolnění. Heřmánek je proto často součástí bylinných směsí na dýchací cesty (Apotheke BIO Dětský pohádkový čaj na dýchací cesty, Apotheke Průduškový čaj).
Heřmánek je současně dobrým sedativem, čaj se pije na podrážděné nervy, přecitlivělosti a neuralgii, dokáže ulevit při revmatických onemocněních, lumbagu („houseru”), od bolení zubů i celkově a také pomáhá při bolestivé menstruaci a poševních zánětech. Je také velmi účinný na zažívací potíže, zklidňuje žaludeční a střevní koliky, při kterých působí proti křečím jako spasmolytikum. V této indikaci se může podávat i dětem (Apotheke BIO Dětský bylinný heřmánkový čaj). Zevně se z heřmánku dělají koupele, výplachy a obklady a to prakticky na jakékoliv kožní neduhy, od těch lehčích (povrchové škrábance) až po různé kožní vředy, hnisavá ložiska, mokvající rány a těžko hojitelné vyrážky, také při hemoroidech a při nadměrném pocení nohou (Leros Heřmánek). Heřmánek najdete i v očních kapkách (Omisan Baby) a dětském olejíčku (Aviril Dětský olej s azulenem). Heřmánek je velmi silná a účinná bylina, která by se měla používat s mírou. Pokud se to s ním nepřehání, je bezpečný pro těhotné ženy a dokáže pomoci při potížích v těhotenství. Heřmánek má antialergické působení, nicméně při dlouhodobém užívání nebo nepřiměřeně vysokých dávkách může alergie vyvolat. Přecitlivělost může být širší, na rostliny z čeledi Asteraceae (hvězdnicovité).
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
Šalvěj je necelý metr vysoký vytrvalý polokeřík, který se cíleně pěstuje, zplanělý jej v přírodě nacházíte jen zřídka, roste většinou na suchých vápenitých svazích, na plně osluněných stanovištích. Od května do června, nejlépe po poledni, se sbírají suché nenavlhlé listy. Bylinka je ceněná pro svůj obsah silic, hořčin a tříslovin, má natrpklou chuť. Jako léčivá rostlina je používána od starověku. Nasazuje se při onemocněních dutiny ústní (afty, krvácení z dásní) a dýchacího ústrojí, tedy na bolest v krku i závažnějšího průběhu (angíny), dušnost i na klasický "běžný" kašel, kdy pomáhá regulovat zánět a bolest (Apotheke Šalvěj lékařská nať). Šalvěj bývá důležitou složkou průduškových čajových směsí (Leros Pulmoran). Čaj se pije co nejteplejší. Šalvěj můžete kromě kloktání také napařovat (hrnec, horká voda, ručník). Je součástí řady pastilek a sprejů na škrábání v krku a při zápachu z úst (Královské pastilky šalvěj).
V popředí stojí užití šalvěje jako antihydrotika při nadměrném nočním pocení. Příznivě ovlivňuje hormonální rovnováhu v období klimakteria („přechodu“), kdy šalvěj snižuje pocení a pomáhá při řídnutí vlasů (kromě čaje se dají za tímto účelem polykat šalvějové tobolky – Liftea Šalvěj + yzop). Šalvěj celkově posiluje organismus, čímž pomáhá při nachlazení. Užívá se při křečích, třesu končetin, onemocněních míchy. Nasazuje se taktéž na bolavé břicho, žaludeční problémy, pálení žáhy, při nechutenství, také při průjmu či plynatosti, protože vykazuje spasmolytické účinky. Pomocníkem je u zánětlivých onemocněních v oblasti jater, žlučníku a ledvin. Pro své protizánětlivé, baktericidní a fungicidní účinky se používá také zevně k obkladům na nehojící se zhnisané rány.
Jitrocel kopinatý (Plantago officinalis)
Jitrocel je rovněž známý už malým dětem. Běžně na něj narazíte v přírodě, roste na loukách a pastvinách, na okrajích cest a lesů. V průběhu května a června se sbírá nať. Obsahové látky jsou podobné, také se jedná o glykosidy a hořčiny, ale také třísloviny, sliz, vitamin C. Již v historii byl využíván na léčbu kašle, zahlenění průdušek a také ran. Jitrocel pomáhá při onemocnění dýchacích orgánů, zmírňuje dráždění ke kašli, podporuje vykašlávání a uvolňuje hleny (Apotheke Průduškový čaj), uleví také při černém kašli, zánětu průdušek a plic, astmatu; nasazuje se u zánětlivých změn sliznice dutiny ústní (Müllerovy pastilky s jitrocelem a mateřídouškou). Jitrocel je často součástí sirupů na kašel (Apotheke Bylinný sirup jitrocelový, Thymomel), které jsou oblíbené pro svoji příjemnou chuť. Jitrocel se rovněž užívá při onemocněních močového měchýře včetně inkontinence.
Od pradávna se jitrocel (obklady z rozmačkaných listů nebo čisté jitrocelové listy) používaly k hojení ran, na bércové vředy i na mírnění otoku při bodnutí včelou nebo vosou. Lze ho takto použít i na kožní komplikace po očkování. Zevně ve formě obkladů se aplikuje při zánětlivých onemocněních kůže, na špatně se hojící rány, vředy a mokvavé lišeje.
Jiné druhy jitrocele, např. jitrocel vejčitý (Plantago ovata), se používají jako účinné a šetrné prostředky s projímavým účinkem především při chronické zácpě (osemení – zdroj rozpustné vlákniny – psyllium, ispaghula), současně účinně snižují hladinu cholesterolu v krvi.
Lípa srdčitá (Tilia cordata)
Na lípu, náš národní strom, narazíte často u cest ve vesnicích i městech, v listnatých i jehličnatých lesích. V červnu a červenci se sbírá květ, který má příjemný pach a stejně příjemnou nasládle slizovitou chuť. Kromě slizů obsahuje účinné látky ze skupiny glykosidů, slizů, tříslovin a nechybí silice. Lípa je odnepaměti spojená s léčbou nachlazení (rýma, kašel) a chřipky, protože podporuje pocení, pomáhá při horečce a je vhodná při zánětech dýchacích cest na podporu imunitního systému. Při těchto příznacích se nasazuje ideálně obratem. Při nachlazení je pitný režim velmi důležitý a proto by právě lipový čaj neměl chybět ve vaší lékárničce. Lípu nalezneme v mnoha čajových směsích určených na nachlazení a dýchací cesty určených také pro děti (Leros Dětský čaj Cesty dýchací). Lipový čaj se často pije nejen na vypocení, ale také na podporu ledvin (diuretikum), také jako prostředek pro posílení činnosti žaludku, při onemocnění žlučníku a ledvin.
Tymián obecný (Thymus vulgaris)
a Mateřídouška úzkolistá (Thymus Serpyllum)
Dvě vonné léčivé byliny, které jsou současně koření; tymián je běžnou součástí kuchyňských zásob – aromatická trvalka tvořící drobné keříky dorůstající výšky kolem 30 cm. Rozkvétají uprostřed léta, listy a květy se sklízí těsně před rozkvětem (červen a červenec). Tymiánový extrakt přispívá k normální funkci dýchacího a imunitního systému, je také antioxidant. V lidovém léčitelství jsou tymián a mateřídouška po velmi dlouhou dobu nasazované pro své antiseptické působení proti kašli, na podporu trávení a také ke konzervaci masa. Tymiánová vonná silice obsahuje především thymol a karvakrol, které mají významné antiseptické účinky. Těch se využívá k desinfekci sliznice úst nejen při poranění a bolestech v krku, ale také jako přísada do ústních vod a zubních past.
Extrakty z tymiánu a mateřídoušky rovněž povzbuzují vykašlávání, mají sekretolytický účinek a v přípravcích se obvykle kombinují, mj. s dalšími rostlinnými extrakty (jitrocel, břečťan). Jsou dostupné ve formě kapek (s alkoholem) nebo sirupu (některé sirupy jsou vhodné již od 1 roku věku – Bronchipret, Thymomel). Thymol a karvakrol působí na hladké svalstvo trávicího ústrojí, které uvolňují (mají spasmolytický účinek), používají se proto také na podporu trávení. Jako spasmolytikum dokáží působit i na svalovinu dělohy, proto může tymián ulevit od bolesti spojených s menstruací. Těhotné ženy mohou užívat tymián ke kořenění jídel, ale rozhodně by se měly vyhnout velkým dávkám a nepoužívat tymiánovou silici. Mateřídouška bývá součástí průduškových čajových směsí (Leros Dětský čaj na průdušky), ale je vhodná i v samostatné formě (Leros Mateřídouška). Mateřídouškový čaj je chutný a často také oblíbený u dětí a lze ho podávat i dlouhodoběji.
Proskurník lékařský "ibišek" (Althaea officinalis)
Proskurník, ibišek, je křovitou rostlinou dorůstající do výšky až 1,5 metru. Vyskytuje zejména na půdách bohatých na draslík a další soli. Ke sběru k dalšímu využití je určen kořen (říjen a listopad), list (květen a červen) a květ (červenec a srpen). Pro obsah slizových látek patří proskurník k našim nejcennějším slizovým drogám, kterých obsahuje přes 30 %. Pomáhá zejména při zánětech horních cest dýchacích, kdy přispívá k normální funkci sliznic. Obsažené slizy vytváří na sliznicích slabý povlak, který následně sliznice mechanicky chrání před podrážděním, případně poraněním. Tato ochrana nabývá na významu, když je sliznice postižena zánětem. Na dýchací cesty pomáhá tak nejen při kašli a chrapotu, ale také jako podpůrný prostředek při vážnějších diagnózách, zánětu průdušek, plic i astmatu. Proskurník lze kloktat při akutním zánětu mandlí. Ulevit může při pálení žáhy. Slizový gel z proskurníku přikládaný zevně má také uklidňující a ochranný účinek na rány, škrábance, říznutí a popáleniny. Pro svoji chuť se také často přidává do ovocných čajů pro děti (Leros Dětský čaj s ovocem).
Bez černý (Sambucus nigra)
Bezinka je hojně rozšířený keř, s výškou až 10 metrů, narazíte hlavně na venkově v zahradách i za ploty. Daří se mu ve vlhkých lesních mýtinách, ale klidně na kamenitých místech. Mezi sbírané části patří květ a list (červen a červenec), bobule (říjen a listopad) a také kůra. Květ obsahuje silici, kyselinu valerovou, sulfáty, draselnou sůl, vápník a slizy. Stovky let je osvědčeným prostředkem při zánětech horních cest dýchacích, revmatických onemocněních a při nežádoucím zavodnění (pro odstranění přebytečné vody z těla). Z bílých květů se připravuje čaj na podporu pocení (diaforetický čaj), který zároveň „pročišťuje krev”. Pomůže při spalničkách a spále, kdy urychluje výstup vyrážky.
Zralé bobule bezu podporují trávení, činnost žaludku a ledvin, zároveň pomáhají s odkašláváním a působí lehce laxativně - lze z nich uvařit i polévku. Šťáva z bezových bobulí napomáhá při neuralgii a ischiasu. Listy působí diureticky, tedy přispívají k vylučování moči, také projímavě a také „pročišťují krev”. Kůra má účinky o hodně silnější. Na vypocení se pije bezový čaj, klasický nálev, 2x denně. Při zácpě se pije macerát, kdy se půlka čajové lžičky v šálku studené vody nechá přes noc vyluhovat, ráno se před vypitím lehce přihřeje. Nálev lze použít i jako kloktadlo.
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
Diviznu potkáme na vyloženě slunných místech, může růst takřka všude, klidně na kamenitých půdách. V průběhu července a srpna se sbírá květ a nať během květu rostliny. Obsahuje také slizové látky, dále saponiny, glykosidová barviva, tuk, cukry, silice a třísloviny. Divizna má příjemnou aromatickou medovou vůni a nasládle slizkou chuť. Dokáže zklidnit drobnější dýchací obtíže, dominuje při léčbě kašle, kdy pomáhá vytvářet tekutý hlen. Divizna obsahuje ve vodě rozpustný rostlinný sliz, který ve vodě bobtná a tvoří kluzký gel, který má uklidňující účinek na sliznice krku a také kůži. Nasazuje se u bronchitid, astmatu a obecně při zahlenění dýchacích cest, ve kterých probíhá zánět. Divizna dokáže inhibovat růst bakterií způsobujících tuberkulózu. Uleví při chrapotu a silné rýmě doprovázené slzením. Dokáže tišit mírné bolesti jater a sleziny, může se nasadit při průjmu a při hemoroidech. Pro svůj protizánětlivý účinek se může využít také u kožních onemocnění. Květ divizny najdete už v čajích pro děti od ukončeného 6. měsíce (Leros Dětský čaj cesty dýchací). Semena divizny jsou jedovatá.
Podběl lékařský (Tussilago farfara)
Na podběl coby rostlinu často narazíte při prvních jarních procházkách. Roste už časně z jara, kvete žlutými květy na vlhkých hlinitých půdách, daří se jí v lomech, rumištích a na železničních náspech. Květ se sbírá už od března do dubna, list se sbírá později, v květnu a červnu. Z podběle účinkují třísloviny, hořčiny a slizové látky. Listy obsahují také tanin a triterpenické alkoholy, chuť je slizovitě trpká, hořká. Podběl je vhodný na produktivní kašel, podporuje tvorbu řídkého hlenu a také rozpouštění hlenů. Nasazuje se při postižení horních cest dýchacích, při kašli, chrapotu, zánětu průdušek, ale i bronchiálním astmatu a zánětu pohrudnice. Čaj z podbělu je vhodné smíchat s mlékem a medem. Podběl podporuje vyměšování žláz, lze jej proto popíjet při lehčích onemocněních žaludku a střev a při nechutenství. Při oteklých nohou se doporučuje koupel v odvaru z listí. Zevně dokáže pomoci při bércových vředech, zánětu žil, otocích, popáleninách, různých kožních zánětech (i při zánětu kůže vyvolaném streptokoky – Erysipel – lidově "Růže"). Z podběle lze přichystat kloktadlo a léčit zánět ústní sliznice.
Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)
Tužebník je krásná na pohled přitahující trvalka dosahující výšky až 1,5 metru, roste na zamokřených nekosených loukách kolem rybníků, potoků, řek a na okrajích lesů v plně osluněných lokalitách. Bělavé kvítky kvetou přes celé léto a vydávají příjemnou sladkou mandlovou vůni. Listy a květy se sklízejí v době květu (od května do září). Bylinkáři nasazovali tužebník mj. při nachlazení, chřipce, při bolesti svalů a při městnavým srdečním selháních. V poupatech tužebníku se nachází salicin, látka izolovaná také z kůry vrby bílé. Salicin má silný účinek analgetický (snižující bolest), antipyretický (snižující horečku) a je protizánětlivý. Rostlina pro svůj nízký obsah salicinu je uvolněna do volného prodeje. U nachlazení tužebník snižuje bolest a horečku, můžete ho vyzkoušet na bolesti hlavy, na artritidu, na menstruační bolesti, případně na další druhy bolestivých a zánětlivých onemocnění. Tužebník obsahuje také třísloviny s adstringentními svíravými účinky, které mají zároveň i účinky stavící (použití při průjmu).
Tužebník je také účinný proti bakterii Escherichia coli, která často způsobuje záněty močových cest, je tedy antiseptikum močového ústrojí. Tužebník dal vzniknout slovu Aspirin. Aspirin je známý tím, že může spustit astma a výzkum ukázal, že tužebník má stejný účinek. Z tohoto důvodu by bylinku neměli užívat lidé trpící na astma, či lidé s alergií na kyselinu acetylsalicylovou (tedy mj. také na Acylpyrin). Ze stejného důvodu tužebník není určen dětem mladším 16 let (Reyův syndrom). Tužebník by měl být používán s vědomím vašeho lékaře u dospělých s výjimkou těhotných a kojících žen, s výjimkou pacientů s vředovou chorobou a také by si ho neměli nasazovat nemocní, kteří již užívají jiné léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (salicyláty). Bylinku vždy používejte v běžných doporučených dávkách.
Prvosenka jarní "petrklíč" (Primula veris)
Lidově petrklíč lze objevit na slunných loukách, v řídkém křoví, někdy i v lese. V průběhu dubna a května se sbírá květ. Díky obsahu oleje, silic a pryskyřic má slabě slizovitou a nasládlou chuť. Prvosenka je expektorans, dokáže pomoci s odkašláváním, zároveň lehce povzbuzuje vypocení a podporuje látkovou výměnu. Je proto vhodná při všech onemocněních dýchacích cest, při kašli, zánětu průdušek, při všech nemocech z nachlazení, při chřipce. Prvosenka je také lehké diuretikum na podporu močových cest a mírné laxativum. Vzhledem ke své schopnosti „čistit krev” a odstraňovat z těla škodlivé látky, uleví při dně a při revmatických onemocněních. Bylinka dokáže posílit nervový systém (migréna, závrať, neuralgie, nespavost) a řadí se mezi kardiotonika, může být doporučena při srdeční slabosti, i při zánětu srdečního svalu. Velmi podobné složení a působení má prvosenka vyšší (Primula elatior). Na extrakt z prvosenky narazíte spolu s extraktem z tymiánu např. v přípravku Bronchipret tablety.
Hořec žlutý (Gentiana lutea)
Hořec je léčivá rostlina s 3000 let starou historií, je typicky horskou bylinou, u nás chráněná. Daří se jí zejména v řídkých podrostech stinných horských svahů, ale lze ji také pěstovat v zahradách. Roste do výšky 40 až 50 cm. Sbírá se kořen od září do října. Jak už název napovídá, obsahuje hořčiny, dále cukry, pektin, oleje a silice. Chuť má zpočátku nasládlou, potom silně a trvale hořkou, proto se využívá při nechutenství k podpoře chuti k jídlu a při poruchách trávení, kdy podporuje tvorbu žaludeční kyseliny. Stále se přidává do likérů, vermutu a mnoha jiných bylinných alkoholických nápojů, které podporují trávení. K tomu však stačí jen malé množství, protože větší množství žaludek dráždí moc a vyvolává zvracení. Podporuje také činnost žlučníku a jater. Při nachlazení se nasazuje mj. proto, že zvyšuje obranyschopnost organismu tím, že zvyšuje počet červených a bílých krvinek. Tím také pomáhá při chudokrevnosti a srdeční slabosti.
Hořec dokáže ulevit při neuróze (neurastenii), kdy se při nervové slabosti střídá podrážděnost a únava, trápí bolesti hlavy, poruchy soustředění a spánku a celkově je navýšena emocionální citlivost. V tomto ohledu uleví i při nachlazení. Také se využívají jeho anthelmintické účinky (proti červům, které dokáží osídlit trávicí trakt), dezinfekční účinky při čištění ran a jeho podpůrný efekt při menstruačních potížích. Pije se jako macerát, půl hodiny před hlavním jídlem. Hořec je obsažen např. v tradičním bylinném toniku Dr. Theiss Schweden Bitter a v tabletách Sinulan Duo Forte.
Další bylinky – nejen šípkový čaj, břečťan a lékořice
Jaké další rostlinné extrakty pomáhají na onemocnění dýchacích cest? V přípravcích „na průdušky“ se dále objevují různé extrakty z rostlin, u kterých se zpravidla více hlídá dávkování (např. množství extraktu se odvíjí podle věku) a nenechává se na náhodě. Z těch významnějších to jsou např.:
břečťanový list (Hedera helix – Břečťan popínavý) – Hedelix, Prospan, Bronchipret, Ivex
slézový květ (Malva mauritiana – Sléz maurský) – Apotheke BIO Dětský čaj průduškový, Junior-angin sirup pro děti
lékořicový kořen (Glycyrrhiza glabra – Lékořice lysá) – Apotheke Horká švestka se skořicí, Aromatica Avenisa tymiánový sirup s jitrocelem
šťovíková nať (Rumex acetosa – Kyseláč zahradní) – Sinupret
sporýšová nať (Verbena officinalis – Sporýš lékařský) – Sinupret
rosnatková nať (Drosera rotundifolia – Rosnatka okrouhlolistá) – Stodal
plicníková kvetoucí nať (Pulmonaria officinalis – Plicník lékařský) – HerbalMed Hot Drink
extrakt z boswellie (Boswellia serrata – Kadidlovník pilovitý) – Stopkašel
eukalyptová silice (Eucalyptus globulus – Blahovičník kulatoplodý) – Stopkašel
A řada dalších, mj. plod fenyklu a šípku (šípkový čaj), nať řepíku, extrakt z lichořeřišnice a černého rybízu.
Hojně zastoupeny v přípravcích na dýchací cesty jsou účinné složky stélky pukléřky islandské (Cetraria islandica – Islandský lišejník).
Adaptogeny při nachlazení
Adaptogeny jsou přírodní látky, které zvyšují odolnost organismu, zlepšují vaši schopnost odolávat měnícím se podmínkám a adaptovat se na ně, podporují duševní i fyzické zdraví a tím působí povzbudivě na celý organismus. Pomoci své imunitě během probíhajícího nachlazení právě o takové doplňky stravy, je na místě. A to i v případě prevence. Pro podporu imunitního systému, pro stimulaci obranných mechanismů a regeneraci organismu jsou vhodné mj. čaje či čajové směsi s obsahem třapatky nachové či úzkolisté (Echinacea purpurea), rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides) či zázvoru lékařského (Apotheke Dětský bylinný čaj na imunitu, Leros Echinacea Imunita, Apotheke Zázvor a rakytník). Pokud se na vás opakovaně lepí infekce, za vyzkoušení určitě stojí ženšen, hlíva ústřičná, ashwagandha, eleuterokok (čertův kořen), astragalus (kozinec) nebo maca.
Vyberte si ze široké nabídky čajů a nápojů na nachlazení za super ceny ...
Použité zdroje
1. Block KI, Mead MN. Immune system effects of echinacea, ginseng, and astragalus: a review. Integr Cancer Ther. 2003 Sep;2(3):247-67.
2. Dugas D. 500 nejlepších receptů lidové medicíny: [bylinkový receptář od nejstarších časů po současnost. Ostrava: Knižní expres, 2007. ISBN 978-80-7347-035-7.
3. Ghorbani A, Esmaeilizadeh M. Pharmacological properties of Salvia officinalis and its components. J Tradit Complement Med. 2017 Jan 13;7(4):433-440.
4. Kotolová H, Hammer T. Akutní respirační infekce - symptomatická samoléčba u dospělých. Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 233-242
5. Potužík M. Léčivé rostliny v pediatrii. Pediatr. pro Praxi 2009; 10(3): 167–168
6. Singh O, Khanam Z, Misra N, Srivastava MK. Chamomile (Matricaria chamomilla L.): An overview. Pharmacogn Rev. 2011 Jan;5(9):82-95.
7. Zdravý život, časopis Vaší lékárny – březen 2003 – Nachlazení a diabetes – zmírněte potíže
8. Moje zdraví, čtení z vaší lékárny – březen 2005 – Účinky čaje
9. Max Engemann – Léčivé síly z přírody
10. Michael Castleman – Velká kniha léčivých rostlin
Související články
