Alergie a pseudoalergie – kompletní průvodce

Alergie – celoživotní zátěž?

Se slůvkem alergie přijdeme do styku už jako děti, kdy se naši rodiče snaží předcházet všemu,  co by tzv. alergické reakce mohlo vyvolávat. Některé nás mohou jen varovat před jídlem, které si máme odpustit, jiné nám dávají varovné signály, že nás celý život nejspíš čekají jistá omezení. Je mnoho onemocnění na alergickém základě, už kojenci řeší atopický ekzém a reakci na ovoce. Už od kojeneckého věku bychom měli vědět, jak to máme s lepkem a např. alergií na laktózu či bílkovinu kravského mléka. Na citlivé jedince dokáže číhat nebezpečí doslova na každém kroku, i ve zdánlivě čistém vzduchu, ve kterém se vznáší alergizující plísně. Navíc, alergie se u vás může objevit kdykoliv během života. Alergie je jedno velké komplexní téma, které v následujících řádcích detailněji rozebereme.

Příčina alergie – co spouští alergii?

Příčinou alergie je setkání s alergenem. Jedná se vždy až o opakované setkání s alergenem, kdy dochází k tzv. senzibilizaci, tedy získané přecitlivělosti na podnět, kterým pro organismus alergen představuje. Bohužel stačí i minimální množství alergenu a často každý následný kontakt s alergenem je o stupeň horší co se týká projevů. Alergickou reakci dokáží vyvolat alergeny ze vzduchu, znečištěný vzduch, teplotní změny (klimatické změny), psychické vlivy, složky potravin, léky, reflux (pálení žáhy), infekce i hormony. Spouští se celý mechanismus skrze buňky a mediátory zánětu (mastocyty, cytokiny, histamin). Následkem této iniciace je časná (okamžitá) alergická reakce (v řádu minut až hodin) či pozdní alergická reakce (v řádů dnů až měsíců).

Co je to pseudoalergie a hyperreaktivita?

Pod alergie lidé často zařazují i tzv. pseudoalergie, kdy obdobné příznaky nevyvolává alergen, ale spouštěč a k nepřiměřeným projevům dochází již při prvním setkání, tedy naprosto nečekaně. Míra reakce je odvislá na dávce a cestě vstupu do organismu a také na celkovém stavu organismu (zánět, stres, vyčerpání apod.). Naopak, při následném setkání už nemusí docházet k žádným viditelným změnám. Odborně se jedná o přímou histaminoliberaci mediátorů uvolněných ze žírných buněk. Příznaky a urgentní léčba jsou totožné jako v případě „pravé“ alergie.
Diagnóza hyperreaktivity, podobně jako u alergie, se jedná o nepřiměřeně intenzivní reakci našeho imunitního systému opět na stimul ze zevního prostředí. Tyto podněty mohou být na fyzikálním, chemickém či biologickém základu, ale bez toho, aniž by organismus produkoval specifické IgE protilátky, jako je tomu např. v případě diagnózy atopického ekzému coby alergického onemocnění.

Co je spouštěč?

Spouštěč je jakýkoliv podnět (vyjma alergenu), který může navodit uvolnění histaminu z vnitřních zásob v žírných buňkách našeho těla (přímá histaminoliberace, histaminová intolerance). Jedná se o fyzikální podněty - změna teploty prostředí („chladová alergie“), námaha, radiokontrastní látky, záření, dále chemické podněty a to především léky (hlavně aplikované do žíly), Aspirin, Acylpyrin, nesteroidní antiflogistika (Ibalgin, Brufen, Nalgesin, Voltaren), také imunitní agregáty (séra, imunoglobuliny, transfúze krve), také mechanické podněty (dlouhodobé mechanické postižení kůže) a podněty psychické.

Na co všechno vzniká alergie?

Podnětem, který vyvolává alergii, mohou být především pyly travin a stromů, dále zvířecí alergeny psa, kočky, morčete, králíka apod., plísně a roztoči. Alergickou reakci mohou vyvolat potraviny, léky a nečekaně silná může být odezva těla při setkání s hmyzím jedem. Rizikovými potravinami u dětí do 1 roku jsou kravské mléko a mléčné výrobky (bílý jogurt), vejce, pšeničná mouka (kaše s lepkem). U starších dětí a dospělých jsou to např. ořechy a arašídy, ryby a mořské plody, různé typy zeleniny (rajče, celer, brambory) a ovoce (jahody, ananas, jablka).

Co je to zkřížená alergie?

Můžete si představit, že každá protilátka svým prostorovým uspořádáním přesně odpovídá tvaru alergenu. Protilátky proti určitému alergenu, které iniciují alergické obtíže, se mohou vázat na struktury, které jsou velmi podobné a vyvolat tak reakci. Na základě zkřížené reaktivity vznikají reakce mj. na podobné pyly. Pokud např. vykazujete vysokou přecitlivělost na bojínek, budete pravděpodobně alergický na zástupce skupiny pylů trav (jílek, lipnici, kostřavu, psárku a další). Často se alergologové setkávají s případy, kdy je pacient alergický současně na jarní časné pyly (bříza) a také reaguje otokem patra, jazyka a rtů spolu se svědivostí a zčervenáním, když si dopřeje syrové jablko, lískové a vlašské ořechy a třeba loupe brambory. Na vině je podobnost bílkoviny, ze které je alergen tvořen.

Jaké nemoci vyvolává alergie?

Mezi alergické choroby se řadí postižení sliznice nosu a oční spojivky (alergická rinitida, sinusitida, konjunktivitida), tedy známá senná rýma s vodnatým sekretem často v kombinaci se „zánětem spojivek“ s překrvením očí a slzením. Alergickou nemocí je také atopický ekzém (dermatitida) a diagnóza kopřivka (angioedém). Na alergickém základě je také průduškové astma, které musí být celoživotně pod dohledem lékaře a také alergická gastroenteritida. Nejzávažnějším onemocněním je anafylaktický šok, který zasahuje do činnosti oběhového systému.

Co může vyvolat anafylaktický šok?

Život ohrožující stav - alergické projevy (anafylaktoidní reakce) - se mohou dostavit i bez předchozího kontaktu s vyvolávajícím podnětem a proto můžete nečekaně reagovat na podané léky (nesteroidní antiflogistika (Aspirin), antibiotika), imunitní séra, imunoglobuliny, transfuzi krve, radiokontrastní látky. Všeobecně známá je přemrštěná reakce na bodnutí včelou či vosou a reakce při požití alergické potraviny (např. arašídy a jiné ořechy, ryby a mořské plody). Reagovat můžete také kontaktně přes kůži, na materiály (např. alergie na latex) a na různé fyzikální faktory – námaha, chlad, sluneční záření (i když k produkci igE protilátek nedochází).

Co dělat při anafylaktickém šoku?

Pacienti s rizikem anafylaktické reakce, především ti, u kterých už došlo k závažnému zdravotnímu stavu (alergie na potraviny, alergie na hmyzí bodnutí), by měli být pro všechny případy vybaveni tzv. pohotovostním balíčkem, který obsahuje základní léky, pokud by s alergenem přišli opět do styku (adrenalin ideálně jako autoinjektor (EpiPen) – 2 balení, který si může pacient píchnout sám bez pomoci jiného člověka; dále antihistaminikum v tabletách (možno rozkousat v ústech), či přímo tzv. orodisperzních, tedy tabletách přímo rozpustných v ústech, či ve formě kapek; dále kortikosteroidy ve formě perorálních tablet nebo čípků pro děti; při dechových potížích tzv. beta-2-mimetika, tj. inhalační léky pro okamžité roztažení průdušek; v případě potřeby by mohl balíček obsahovat také škrtidlo, dezinfekci a ampuli adrenalinu pro klasické injekční podání). Autoinjektor adrenalinu se aplikuje po odstranění pojistky a prudkým přitlačením do horní části stehenního svalu. Injekce se musí podržet 10 vteřin, aby se látka dostala do těla a nevytekla mimo. Důležité je injekci neaplikovat do hýžďového svalu. Pokud po první dávce nedojde ke zlepšení stavu, nebo pokud se stav spíše zhorší, může být v rozmezí 5-15 minut po první aplikaci nutné aplikovat druhou injekci EpiPenu. Pro dětské pacienty je k dispozici EpiPen Jr s poloviční dávkou adrenalinu (epinefrinu), tedy jen 150 mg. Dávkování léčiva samozřejmě určuje ošetřující lékař, který na tyto léky vystavuje lékařský předpis.

Je alergie dědičná?

Ano, sklony k alergiím se dědí, ano, genetická predispozice hraje významnou roli, ale alergie nepatří mezi onemocnění, které zákonitě přecházejí z rodičů na děti. Riziko však stoupá, pokud jsou alergií zatíženi oba rodiče. Bohužel s atopií, jako onemocněním na alergickém základě, se často setkáváme i v rodinách, kde předtím alergie nikdo neřešil. K faktorům patří nepříznivé vlivy prostředí a opakované vystavení se alergenu. Na to by měla pamatovat těhotná a kojící žena. Volba potravin během celého těhotenství je rovněž podstatná. Pokud je to možné, dítě má být co nejdéle kojeno. Pro děti se zvýšeným rizikem rozvoje alergických onemocnění je s ohledem na dědičnost doporučováno omezení některých silně alergizujících potravin v prvních letech života dítěte.

Je alergie nakažlivá?

Ne, alergická onemocnění nejsou nakažlivá. Obavy z nakažlivosti jsou zbytečné. Alergik, který kýchá a kašle, může ve společnosti vzbuzovat rozpaky, že šíří infekci, ale zánět sliznice, kterým trpí, se na ostatní v jeho okolí nepřenáší.

Co zhoršuje alergie?

Alergie je nemoc a zhoršení průběhu nemocí samozřejmě souvisí s vaším celkovým zdravotním stavem a to, v jakých podmínkách žijete a pracujete. Ve zkratce alergie zhoršují infekce, se kterým se tělo potýká (i chronicky), jiná onemocnění a tolik skloňovaný stres. Stres prokazatelně zhoršuje atopický ekzém a astma. Dýchací potíže alergického původu se mohou zhoršit v průběhu různých infekcí dýchacích cest, už od nejbanálnějšího nachlazení. Prokázán je škodlivý vliv aktivního i pasivního kouření, které podporuje alergické vlohy, proto nekuřte a nevystavujte se cigaretovému kouři. Bohužel, jsme obklopeni spoustou syntetických materiálů, za uplynulá desetiletí došlo k zásadním změnám stravovacích návyků v protipólu úbytku pohybu. Imunitnímu systému se zatím nedaří úměrně se na tyto změny adaptovat. Alergická onemocnění patří mezi nové civilizační choroby. S ohledem na klimatické změny se najde řada pacientů, kteří užívají tlumivé léky (antihistaminika) celoročně.

Bohužel, k preventivním opatřením patří nechovat domácí mazlíčky v bytech alergiků. Alergeny jsou přítomny nejen v srsti, ale také ve slinách, jsou vylučovány mazovými a potními žlázami, olupující se kůží a ve výkalech. Zvlášť nebezpečné jsou pro alergiky kočky. Žádná kočka vám nestojí za astma. To nejdůležitější pravidlo – omezte kontakt s alergeny, protože alergik v prostředí bez alergenů je vlastně zdravý.

Z přípravků se jedná např. o Alutard, Pollinex, Staloral, Oralair, Grazax, Actair, Acarizax, Itulazax. Účinnost léčby se hodnotí podle toho, jak následně na alergen pacient reaguje a jak ponížil užívání úlevových léků (antihistaminik). Pozitivní vyhlídkou je to, že efekt této terapie přetrvává řadu let po jejím dokončení - to je dobrá zpráva např. pro alergiky, kteří jsou ohroženi alergickým astmatem.
U pseudoalergií se provádí tzv. hyposenzitizace; např. léky se podávají v pomalu se zvyšujících dávkách, např. v půlhodinových intervalech, a podle stupně tolerance organismu se dá postupně bezpečně dostat na léčebnou dávku. Lze takto hyposenzitizovat antibiotika (penicilin), biologické léky apod.

Proč se alergie musí léčit?

Alergie je chronická nemoc. Alergie by se měla léčit, protože neléčená alergie může vyústit v astma, dlouhodobé vyrážky, ekzém, zánět očních spojivek, bolest hlavy způsobenou ucpanými dutinami, následně dlouhodobou únavou a nespavostí. Nebezpečí neléčených alergií dýchacích cest spočívá v tom, že mohou přejít do fáze průduškového astmatu (astma bronchiale), které provází dušnost, sípavé dýchání, někdy slyšitelné i na dálku, jindy pouze suchý dráždivý kašel v nočních nebo časných ranních hodinách.

Lze alergii vyléčit?

Alergie zatím není vyléčitelná. Alergie se dá potlačit. Léčba se odvíjí podle závažnosti. Alergie se léčí antihistaminiky, z nichž velká část je dostupná k samoléčbě, dále léky ze skupiny bronchodilatancií (např. kapesní inhalátory, který má alergik neustále po ruce), ze skupiny dekongestantů (např. nosní kapky při ataku alergické rýmy), dále protizánětlivými léčivy, kam řadíme kortikoidy (které obsáhnou také lokální terapii pokožky), ale také antileukotrieny nebo kromony. Samostatně pak vystupuje biologická léčba. Velkou nadějí pro mnohé alergiky je preventivní postup tzv. alergenové imunoterapie (AIT). Po jakékoliv alergii byste se měli zajímat o to, kterým konkrétním alergenům je radno se vyhýbat.

V případě vyřazení dané potraviny z jídelníčku je důležité zamyslet se nad pro vás vhodným, tedy bezpečným doplňkem stravy (v případě eliminace ryb je to podávání omega-3 nenasycených mastných kyselin, v případě citrusových plodů může v jídelníčku scházet vitamín C a fytoflavonoidy, v případě vyřazení alergizujícího mléka a mléčných výrobků může dojít k nedostatku vápníku a hořčíku).

Antihistaminika bez receptu

Mezi volně prodejnými léky na alergii si můžete vybírat. K dispozici jsou perorální antihistaminika (ty, co se klasicky polykají – tablety, kapky), lokální antihistaminika k aplikaci na kůži (gely, krémy), a přípravky k ošetření sliznic nosu a očí mj. s tzv. sympatomimetickým účinkem. Mezi antihistaminika se řadí např. Zodac, Zyrtec, Analergin, Analergin Neo, Claritine, Zenaro, Nestibil, Daslodil, Desloratadin Xantis, Desloratadin Viatris, Dasmini, Xyzal a Xados. Z těch potíracích jsou to Fenistil, Beldimet, Psilo-balsam. Na oční alergie si můžete koupit oční kapky Livostin, Allergodil a Visine Rapid. Do nosu jsou určeny Vibrocil, Allergodil a Livostin. Dříve dostupné nosní spreje s kortikoidy (Flixonase, Beclomet Nasal Aqua 50) momentálně nahrazují přípravky na lékařský předpis, které obsahují stejné účinné látky.

Mají antihistaminika nežádoucí účinky?

Kolik si můžete vzít prášků na alergii denně? Můžete se předávkovat? Každý lék má své doporučené dávkování – dávkovací schéma. Nejběžnější dávkování antihistaminik u dospělých je 1 tableta denně, která se ideálně užívá ve stejnou denní dobu a ideálně ráno. Při vyšším dávkování léků obecně může a prakticky pokaždé vždy hrozí riziko nežádoucích účinků. V případě antihistaminik se může při předávkování dostavit mj. zmatenost, průjem, závratě, únava, bolest hlavy, malátnost, nadměrná spavost, ale také třeba zrychlená srdeční činnost. Pokud se domníváte, že vám antihistaminikum nezabírá, můžete se poradit v lékárně o nasazení jiné účinné látky nebo svůj stav konzultujte přímo s lékařem. Některá antihistaminika a jiné léky na alergii jsou pouze na lékařský předpis. Rovněž může dojít k situaci, kdy vámi tlumené příznaky nejsou vyvolány alergií a proto vám antihistaminika nezabírají.

Jak se alergie diagnostikuje?

Především při závažnější a obtěžující alergii je vhodné navštívit lékaře. Správný druh alergie vám diagnostikuje alergolog. Prvním a nejpodstatnějším krokem je anamnéza, tedy maximum relevantních informací, které lékař zjišťuje od svého pacienta ideálně prostřednictvím rozhovoru. V případě alergií je důležitá časová souvislost klinických projevů. Podstatné je to, zda se příznaky opakují nebo jde o první takový případ. Např. při pylové alergii reaguje alergik na pylové alergeny okamžitě a to velmi charakteristicky. U potravinových alergií mohou projevy trvat delší dobu. Lékař po vyšetření sestaví klinický obraz. Laboratorní vyšetření dokáží povahu alergie či pseudoalergie identifikovat – roli hraje zjištění specifických protilátek na konkrétní alergen.

Co je potravinová alergie?

Potravinová alergie je abnormální imunologická odpověď na tzv. potravinový antigen, která vzniká na sliznici střeva nebo na sliznici dýchacích cest. Způsobena je celou řadou faktorů (včetně genetických). Jedná se přecitlivělost (hypersenzitivitu) na obsahovou látku v potravě. Přecitlivělost může být alergického původu, souvisí se sníženou imunitou a dá se diagnostikovat pomocí protilátek. Nebo může být nealergického původu – mezi tyto nealergická neimunologická onemocnění patří různé druhy intolerancí, např. laktózová intolerance (na mléčný cukr) nebo kožní reakce po čerstvých jahodách v jídelníčku (časté u malých dětí). Není příliš známo, že mezi alergické potravinové alergie patří také atopický ekzém. Stav atopické dermatitidy je na jídelníčku atopika dost závislý. Potravinové alergie také vyvolávají běžné, na první dojem banální trávicí potíže. I slabé zažívací problémy by se měly řešit z podstaty toho, proč k nim dochází, včas, než se stav zhorší.

Alergie ve střevech – lze ji tlumit?

Cílem je oslabit až zvrátit patologické procesy ve střevech, které k alergiím přispívají. Řadu nežádoucích alergenních kvasinek, parazitů, patogenních bakterií a virů lze za podpory trávení eliminovat pomocí bylinek a koření. Na denní bázi by měl jídelníček obsahovat cibuli, česnek, oregano, kokos, zázvor, kurkumu (zkuste 1 lžičku kurkumy orestovat na tuku jako základ jídla). Alergii zhoršuje nevyvážená strava, mj. bohatá na obilniny, které obsahují sacharidy, lepek, kasein a bohužel i pesticidy. Alternativou jsou v tomto případě luštěniny, které obsahují méně dráždivé bílkoviny. Stravu a tím i imunitní systém střev zatěžují nevhodné tuky s nedostatečným množstvím omega-3 kyselin. Dále je významné zdůraznit dostatečný příjem vitaminu C a vitaminu D. S alergií pomáhají látky s typickým antioxidačním působením, mj. selen, zinek, vitamin E, a také hořčík.

Jak poznám alergii na lepek?

Alergie na lepek je typickou potravinovou alergií. Po požití lepku se projevuje alergie velmi rychle, do několika minut až hodin. Jedná se o rychlou odezvu organismu, která posléze rychle vymizí. Naopak, v případě autoimunitní reakce, kdy se nejedná o alergii na lepek, ale o intoleranci na lepek (=celiakii), dochází k následnému chronickému poškození sliznice tenkého střeva. Třetí diagnózou související s lepkem je neceliakální glutenová senzitivita (lepek vám „nedělá dobře“). Testy na ověření alergie na lepek lze koupit v lékárně pro domácí použití (Veroval Nesnášenlivost lepku domácí test). Řada laboratoří nabízí specifické testy na různé potravinové alergeny.

Co je histaminová intolerance?

Histaminová intolerance (HIT) je stav, při kterém si naše tělo nedokáže poradit s histaminem, které uvolňují buňky, nebo s histaminem, který přijímáme ve stravě. Histamin je látka tělu vlastní a za normálních okolností se správně metabolizuje (mj. díky enzymu diaminooxidáza /DAO/). Pokud se tak neděje, dochází k nadbytku histaminu v těle, dochází k různým nepříjemným příznakům, které jsou velmi podobné klasickým alergickým projevům. Nejčastěji se jedná o  zažívací potíže, kožní projevy typu kopřivky, reakce dýchacích cest, potrápit mohou také bolesti hlavy, chronická únava, narušený spánek či výkyvy krevního tlaku. Diagnostika tohoto onemocnění není snadná, stejně tak řada opatření, která je potřeba dodržovat. V případě podezření na HIT se určitě poraďte s odborníkem. Z doplňků stravy cílí na HIT přípravek Daosin.

Co je histamin?

Histamin je látka, která vzniká v některých buňkách našeho těla a také látka, která se nachází v některých potravinách. V těle se uvolňuje při alergické reakci, na základě chemických či fyzikálních stimulů. Nadprodukce histaminu se projevuje zdravotními potížemi. Histamin se podílí na řadě procesů v těle, kromě imunitní reakce je významný jeho vliv na kyselost žaludku, také se spolupodílí na rozšiřování cév, regulaci krevního tlaku či spánku.

Co je DAO?

DAO je zkratka pro enzym s názvem diaminooxidáza. Tento enzym se podílí na regulaci histaminu v těle tím, že především ve střevě brání vstřebávání histaminu v případě, kdy je ho dostatek. Současně se podílí na metabolismu již přítomného histaminu v tkáních. Když není funkce diaminooxidázy dostatečná, rozvíjí se zdravotní potíže, které jsou označovány jako Histaminová intolerance (HIT).

S atopickými projevy může souviset velmi podobná atopická keratokonjunktivitida, která rovněž není vázána na sezónu. Nebezpečné jsou rohovkové komplikace, které mohou narušit zrak. Oční alergie se léčí očními léky, z nichž některé jsou volně prodejné (Allergodil, Azelastin COMOD, Livostin, Visine Rapid) a některé vázané na lékařský předpis (Spersallerg, Opatanol, Efflumidex). Akutní potíže dokáží zmírnit také časté oční výplachy (Premium Ocuswiss oční výplach, Libenar víceúčelový fyziologický roztok), čímž se vyplavuje a snižuje množství alergenu ve spojivkovém vaku. Otok víček umenšují studené obklady.

Kožní alergie – kopřivka i ekzém

Pokud dojde k onemocnění kůže, alergický základ není vyloučen. V takovém případě je vhodné pátrat, co projevům na kůži předcházelo a jakých dalších nestandardních příznaků si na sobě všímáte. Kopřivku, která vám vyraší na těle, okamžitě poznáte skrz zarudnutí kůže a skrz tvorbu pupínků. Charakteristické pro tento typ vyrážky je, že pupínky na kůži nesetrvají dlouho (pokud se nejedná o chronické zatížení organismu). Kopřivku mohou provázet také otoky, právě na kůži, ale také na sliznici a může být vyvolána celou řadou alergenů, kterých se dotknete, které spolknete nebo které vdechnete. Kopřivka, která se vyraší jen na kůži, nebezpečná nebývá. V případě potřeby mějte po ruce volně prodejné léky (antihistaminika), např. s účinnou látkou bilastin (Nestibil, Xados), které na kopřivku dobře zabírají. Volně prodejné jsou také lokální přípravky ve formě gelu, např. Fenistil, Beldimet, Psilo-balsam, Dapis. Pokud vás reakce vaší kůže překvapí, zkuste identifikovat, s jakou látkou jste přišli do styku a která vám mohla kopřivku způsobit. Známým alergickým kožním onemocněním je ekzém. Výskyt ekzému může být předzvěstí i jiných alergických onemocnění, jako je alergická rýma či astma.