Červené zarudlé oči – co dělat při zánětu spojivek?

Překrvení oka z různých příčin může být také hluboké, tzv. ciliární překrvení, při kterém jsou postiženy hlubší cévy kolem rohovky (tzv. ciliární injekce). Opět jde o zánět, v tomto případě rohovky, duhovky či nitroočních tkání nebo o akutní záchvat při zeleném zákalu (glaukomu). V těchto případech je typická temně červená až fialová barva, jednotlivé cévy nelze rozlišit a maximum překrvení nasedá na okraj rohovky, cévy se se spojivkou nehýbou. Oko je velmi citlivé a bolesti se rozšiřují do okolí, především do očnice. Oční lékař dokáže stanovit stupeň překrvení mj. po nakapání adrenalinu do oka, po kterém lehčí spojivkové překrvení zbledne až zmizí, zatímco hluboké překrvení zůstává nezměněno. U řady onemocnění jsou diagnostikovány oba typy překrvení.

Jaké jsou příčiny – co vyvolává zánět spojivek?

Příčina zánětu spojivek může být velmi pestrá, obecně je buď infekční či neinfekční. Do neinfekčních zánětů patří imunologicky podmíněné, tedy alergické a také záněty vyvolané jinými mechanismy (např. při syndromu suchého oka nebo v důsledku sebepoškozování – úmyslné opakované dráždění oka např. silným mnutím, kapáním dráždivým látek). Zánět spojivek může rovněž vznikat jako přidružená součást celkového onemocnění. Infekční zánět vyvolávají nejčastěji viry, dále bakterie, chlamydie a dosti vzácně oční lékař řeší mykotickou infekci. Tento typ zánětů se přenáší kontaktem (ruka-oko) a ne zřídka dochází k přenosu intimními partiemi mj. při pohlavním styku při současně probíhajícím genitálním onemocněním. K přenosu infekce (za matky na dítě) může dojít také při porodu. O chronickém očním zánětu hovoříme v případech, kdy se potíže vyskytují déle něž dva týdny.

Jak se projevuje zánět spojivky – konjunktivitida?

Jak poznat zánět spojivek, jaké jsou příznaky? Konjunktivitida má širokou škálu forem: od několikadenního lehkého pocitu nepohody přes hnisavý velmi nepříjemný zánět. Může se jednat o akutní krátkodobou konjunktivitidu nebo naopak po dlouhodobé chronické potíže spojené s poruchou tvorby slz. Postiženy bývají často obě oči. U bakteriálních zánětů s tvorbou žlutobělavého vazkého hnisu může být především ráno obtížné oči otevřít, když sekret přes noc řasy slepil.  

Umělé slzy (mj. Premium Ocuswiss, Thealoz DUO, Hyal-Drop multi a Hylo kapky), kterými se léčí suchý zánět spojivek, běžně koupíte sami bez předpisu, ale je vhodné, aby diagnózu stanovil oční lékař, neboť zrovna ve vašem případě může jít i o jiné onemocnění, které se léčí zcela jiným způsobem a to vy nejste schopni rozlišit. U hnisavého zánětu spojivek je nutné navštívit lékaře, neboť kapky k léčbě tohoto typu zánětu nejsou volné prodejné. Totéž platí pro alergické záněty, i když některé antialergické oční kapky koupíte bez receptu (mj. Allergodil, Livostin, Azelastin Comod, případně Visine Rapid).

Léčba zánětu spojivek s lékařem

Jak probíhá vyšetření u lékaře? Přijdete-li k očaři s výše popsanými obtížemi, lékař dokáže pohledem posoudit typ a stupeň překrvení spojivek a symetrii nálezu, zjistí typ sekrece ve spojivkovém vaku. Na štěrbinové lampě (mikroskop k vyšetření oka) prohlédne přední část oka a získá tak detailnější nález. Tímto vyloučí jinou příčinu obtíží, jako je např. cizí tělísko zabodnuté v rohovce nebo pod víčkem, erozi rohovky, zánět nebo už vřed rohovky nebo zánět víček. Množství slz se vyšetřuje savými papírovými proužky, které se založí do spojivkového vaku na 5 minut a pak se na stupnici papírků odečte množství slz (Schirmerův test). Kvalita slz se může zjistit vyschnutím kapky slz na sklíčku (u zdravých slz vznikne typický obrazec). Zda není oko dostatečně lubrikováno lékař zjistí obarvením oka fluoresceinem, který ulpívá na oschlých částech rohovky.

U těžkých nebo atypických případů lze původce zánětu určit mikrobiologickým vyšetřením (po vypěstování kmene se stanovuje jeho citlivost a nasazují léky, které budou účinné). Do doby získání výsledku bakteriologického vyšetření pečlivě odstraňujte sekret, vyplachujte oko a vkapávejte běžné antiseptikum tak často, aby se oko udrželo bez sekretu - třeba každou hodinu. Sekret, vlhko a teplo u překrvené spojivky vytváří ideální podmínky pro pomnožení bakterií. Mnohdy již pečlivá hygiena velice zmírní zánětlivé příznaky či je zcela zlikviduje. Bakteriální zánět se léčí antibiotickými kapkami (většinou 5xdenně jednu kapku do každého oka) a antibiotickou mastí na noc. Lékař vám může nařídit s léčbou také „klid pro oko", tedy omezení světla, používání tmavých brýlí, co možná nejčastěji zavřené oči, žádné čtení a sledování televize, oči si nemnout. Pokud se tak stane, držte se těchto doporučení.

Virové záněty spojivek jsou velmi časté, specifická léčba však neexistuje, ve výjimečných případech vám může oftalmolog předepsat oční kortikosteroidy. Alergický zánět se léčí protialergickými přípravky. V akutní fázi se léčí celkovými antihistaminiky (tabletami), pro pozdější fázi léčby se používají silnější lokální oční kapky.
Suchý zánět spojivek se i s lékařem léčí aplikací umělých slz. Aplikují se dle potřeby, jinak minimálně ráno a večer do každého oka.
Samoléčba běžného očního zánětu je často úspěšná. Může se ale stát, že se při zdánlivě banálním zánětu neobrátíte na odborníka a zaměníte spojivkový zánět za jinou oční chorobu, jako je např. začínající nebezpečný vřed rohovky. Velmi obezřetní byste měli být v případě, pokud nosíte kontaktní čočky a nebo došlo k situaci, kdy se do oka mohlo zabodnout drobné cizí tělísko. V těchto situacích neotálejte a vyhledejte odborníka.

Zánět spojivek z alergie

Alergický zánět spojivek může vzniknout u lidí s alergickou predispozicí. K podráždění očí poté stačí kontakt s domácím mazlíčkem, s rostlinnými pyly nebo při použití nového kosmetického přípravku. Alergické konjunktivitidy vyvolané pyly mají sezónní výskyt – alergiky trápí hlavně na jaře, kdy se v přírodě nachází množství různých pylů, nebo pak na podzim, kdy jsou oči lehce podrážděny plísněmi. U alergického běžně oboustranného zánětu spojivek je typickým příznakem svědění. Když jemně odklopíte dolní víčko, zjistíte, že je víčková spojivka jakoby hrbolatá, což je způsobeno nahromaděním buněk, které se účastní alergické reakce. Víčka jsou současně mírně oteklá, ale nejdou do červena, oteklá bývá také spojivka, která se jeví sklovitá. Může se tvořit hlen, ale nikoliv hnis. Pomáhají antihistaminika, celková (tablety) a lokální (oční kapky Opatanol, Zaditen).

Co je suchý zánět spojivek – syndrom suchého oka?

Jako suchý zánět spojivek označujeme situaci, při kterém slz není dostatek nebo mají špatnou kvalitu. Výsledek je totožný - povrch oka není správně svlažován, což způsobuje pocit písku v očích, pálení a řezání. U slz může docházet ke změnám jejich vodné, hlenové či tukové složky.

Syndrom suchého oka se může projevovat zvýšenou tvorbou slz, proto můžete mít naopak pocit neustálého nadměrného slzení. Řada nepříznivých podmínek stav suchých očí ještě zhoršuje - suché prostředí, klimatizace, vítr, prach, kouř, výpary, intenzivní světelné zdroje, chlorovaná voda v bazénech a velmi často také dlouhodobá práce u počítače, kdy zíráte na obrazovku a zapomenete mrkat. Na zhoršení vašich potíží se může podílet také řada léků, které užíváte dlouhodobě (antihistaminika, vasodilatancia, diuretika, atropinové preparáty, steroidy, alkohol). Syndrom suchého oka je často spojen také s jinými onemocněními, celkovými, např. těmi dermatologickými. Nejideálnější je odhalit příčinu suchého zánětu spojivek. Pokud se to nedaří, léčení syndromu suchého oka je běh na dlouhou trať. Do očí se proto každodenně aplikují oční přípravky, které nahrazují porušený nebo chybějící slzný film a které dokáží vytvořit na povrchu oka ochrannou vrstvičku. Těmto přípravkům se běžně říká umělé slzy.

Citlivá očička novorozence – infekce po porodu

Vzhledem ke své exponované poloze jsou spojivky často vystaveny zevním infekcím, a proto nejsou výjimkou ani oční infekce u novorozenců. K nákaze může dojít již při průchodu porodními cestami od infikované maminky. Typickým příkladem je tzv. hnisotok novorozenců vyvolaný gonokokem Neisseria gonorrhoeae. Onemocnění se obvykle projevuje už dva dny po porodu. Hnisavý sekret slepuje okraje víček a hromadí se ve spojivkovém vaku, později ještě více houstne a je vysoce infekční. Pokud není včas zahájena účinná antibiotická léčba, může infekce vést až k postižení rohovky a ke slepotě. V minulosti byla proto zavedena tzv. credéizace – aplikace roztoku dusičnanu stříbrného přímo na porodním sále. V současnosti se bezprostředně po porodu podávají širokospektrá antibiotika. Miminko se může také potýkat s chlamydiovým zánětem spojivek. Od gonokokového se liší nejen původcem, ale i klinickým obrazem. K příznakům dochází později, obvykle po 2 týdnech po narození. Řešením je opět léčba antibiotiky. U obou typů novorozeneckých konjunktivitid je nezbytné léčit nejen novorozence, ale i maminku a jejího intimního partnera.