Kč
EUR
Srdečních onemocnění přibývá – máte zdravé srdce?
Jak častá jsou srdeční onemocnění?
Vyhlídky nejsou dobré – kardiovaskulární nemoci budou i v nadcházejících letech hlavní příčinou smrti. Infarkt a cévní mozkové příhody tvoří přibližně 80 % všech úmrtí na kardiovaskulární nemoci. V ČR dominuje tzv. ischemická choroba srdeční. Naopak výskyt některých chlopenních vad, zejména revmatického původu, klesá díky účinné antibiotické léčbě a preventivním opatřením. Některé kardiovaskulární problémy jsou však na vzestupu. Na žebříčku úmrtnosti v EU se ČR drží v první pětce. Patříme k zemím s nejvyššími hladinami cholesterolu a nejvyšším výskytem kouření. V evropském srovnání patříme mezi státy s nejrozšířenějším využíváním katetrizačních metod při léčbě, zejména akutních forem ischemické choroby srdeční. Patříme rovněž mezi země s nejvyšší četností implantací trvalých kardiostimulátorů. Muži se se srdečními nemocemi potýkají v průměru o 10 let dříve než ženy. Po šedesátce se výskyt těchto onemocnění přibližně vyrovnává. Z nemocných, kteří přežijí hospitalizační fázi, zemře během prvního roku přibližně každý desátý.
Jaké jsou rizikové faktory nemocí srdce a cév?
- vysoký krevní tlak – hlavní rizikový faktor
- kouření
- zvýšená hladina glukózy v krvi (cukrovka)
- porucha lipidového metabolizmu (mj. cholesterolu)
- nadváha, obezita a nedostatek pohybu
Co patří mezi nejčastější srdečně-cévní onemocnění?
Mezi nejčastější kardiovaskulární nemoci patří:
- ischemická choroba srdeční
- cévní mozkové příhody
- vysoký krevní tlak (hypertenze)
- srdeční selhání (srdeční slabost)
- poruchy srdečního rytmu (arytmie, fibrilace)
Co je srdeční selhání – srdeční slabost?
Pojmem srdeční slabost se popisují stavy, při kterých není srdce schopno dostatečně přečerpávat krev pro potřeby těla. Při své velmi důležité práci tudíž srdce selhává. Rozeznáváme chronické srdeční selhání, při kterém se stav zhoršuje postupně a také akutní srdeční selhání, při kterém dochází k náhlému kolapsu s nutností okamžitého zásahu. Srdeční slabost je a bude problémem dalších let, protože srdečním selháním končí řada srdečních onemocnění.
Jak poznat srdeční slabost?
Při prvních příznacích upadající výkonnosti byste měli vyhledat lékaře a seznámit ho se svými potížemi. Ten určí jejich příčinu. Mnohdy nejde o nemoc, ale o normální proces stárnutí, kdy svalová tkáň srdce, myokard, ztrácí s věkem pružnost a sílu při stazích. Srdeční nedostatečnost lze definovat jako neschopnost srdce přečerpat potřebný objem krve do plic a organismu proti odporu vytvářenému plicním a systémovým cévním řečištěm. Příčiny mohou být velice pestré a navzájem zkombinované.
Co je chronické srdeční selhání?
Chronické srdeční selhání se zpočátku často projevuje nenápadně a to chronickou únavou a sníženou tělesnou výkonností. Mentální i tělesná slabost souvisejí s tím, že mozek, svaly i další orgány nejsou dostatečně zásobeny krví, kyslíkem a živinami. Nejčastěji bývá postižena levá polovina srdce, což vede k městnání krve v plicích a k typickým příznakům, jako je dušnost a pocit nedostatku vzduchu. Při selhání pravé poloviny srdce je naopak zhoršeno proudění krve do plic a krev se hromadí v žilním systému, což se projevuje zvýšenou náplní krčních žil, zvětšením jater a otoky dolních končetin. Onemocnění má obvykle postupný vývoj a potíže se s časem zhoršují, přičemž se rozlišují čtyři stadia – od lehkého omezení srdeční činnosti bez obtíží (stadium I) přes dušnost při fyzické zátěži (stadium II a III) až po stav, kdy se obtíže objevují i v klidu a pacient je často upoután na lůžko (stadium IV).
Příčiny srdeční slabosti – jak selhání zabránit?
Nejčastější příčinou chronické srdeční slabosti je ischemická choroba srdeční související s dlouhodobě nezdravým životním stylem a uvedenými rizikovými faktory. Vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka, stres, zvýšená hladina tuků v krvi a nadváha postupně poškozují srdeční sval; méně často se podílí na zhoršení stavu chlopenní vady, arytmie, zánět srdečního svalu, poruchy metabolismu nebo vrozené srdeční vady. Příčiny se mohou kombinovat. Léčba se vždy odvíjí od závažnosti onemocnění – v lehčích případech se využívají přípravky s extraktem hlohu a doplňování všech minerálů, které podporují činnost srdečního svalu (hořčík, draslík, vápník apod.), u pokročilých forem jsou nezbytné léky na předpis, jejichž užívání určuje lékař; základem terapie je snížení zátěže srdce, často pomocí diuretik v kombinaci s dalšími léky snižujícími krevní tlak, případně beta-blokátorů chránících srdce před účinkem stresových hormonů. Lékaři zároveň zdůrazňují význam prevence – zdravý životní styl, pravidelný pohyb, vyvážená strava, omezení stresu a udržování normální tělesné hmotnosti – to představuje přirozenou ochranu před vysokým krevním tlakem a zúžením koronárních cév.
Poruchy srdečního rytmu – arytmie
Arytmie je označení poruchy srdečního rytmu, kdy srdce tepe pomalu nebo rychle, nebo nepravidelně. Nepravidelný nebo abnormálně rychlý/pomalý srdeční rytmus se projevuje tzv. palpitací, únavou, slabostí, točením hlavy, závratěmi a také krátkodobou ztrátou vědomí.
- Bradykardie – pomalý tep.
- Tachykardie – rychlý tep.
- Fibrilace síní – velmi častá, může vést ke vzniku sraženin a mozkové příhodě.
Co jsou srdeční arytmie?
Když je srdeční akce zpomalena, při bradykardii, bývá pomalá tvorba elektrických vzruchů v síních nebo je porucha jejich šíření ze síní do srdečních komor. Diagnóza se stanoví při vyšetření EKG. Jednou z možností léčby je kardiostimulátor, po jehož implantaci vydrží v těle několik let.
Častější jsou případy, kdy je srdeční akce rychlejší než obvykle, kdy dochází k tachykardii. Pacient vnímá pocity bušení srdce (nebo v krku) – tedy palpitaci, občas spojenou s únavností nebo pocitem krátkého dechu. U závažných stavů může dojít až ke ztrátě vědomí nebo k srdeční zástavě. Při srdeční zástavě srdce přestane čerpat krev, protože se úplně zastaví. Mnohem častěji dochází k tzv. fibrilaci komor, srdce se sice chvěje, ale není schopno čerpat krev. Tachyarytmie vnímají pacienti různě. Zcela neškodné arytmie mohou někdy činit velké potíže a naopak, arytmie ohrožující pacienta na životě nemusí být nemocným významně vnímány. Proto je důležitá diagnostika a EKG vyšetření, klidně se záznamem několika dní. Dnes existuje celá řada záznamníků EKG, které mohou zaznamenávat křivku EKG i po dobu několik dní, týdnů i měsíců. Na pravidelná vyšetření EKG by vás měl posílat váš praktický lékař.
Bušení srdce – palpitace
Arytmie se vyskytují velmi často také u zdravého srdce a nejsou tedy explicitně příznakem závažného srdečního onemocnění. Někteří lidé mají např. v srdeční svalovině ložisko buněk, které vytváří elektrické impulzy nezávisle na normální aktivaci srdce. Odstranění takového ložiska vede k uzdravení. Jiní lidé se narodí s nadbytečným elektrickým spojením mezi síněmi a komorami v podobě změn v srdeční svalovině. Tato „přídatná dráha“, tento „elektrický zkrat“ v srdci vytváří podmínky proto, aby za určitých okolností začal elektrický vzruch kroužit mezi komorami a síněmi, což vede k bušení srdce a jiným potížím. Odstranění zmíněného zkratu přináší opět úplné uzdravení.
Kdy je potřeba kardiostimulátor a katetrizační ablace?
Naopak, existují arytmie, které ohrožují na životě, např. pokud vycházejí z jizvy po infarktu. Léčení tachykardie je poté mnohem složitější. V případě některých typů arytmií zabírají u velké části nemocných léky zvané antiarytmika. Řadu ostatních arytmií lze odstranit tzv. katetrizační ablací. Do srdce se zavádějí tenké katetry, které dokáží snímat elektrické signály a současně srdce stimulovat z různých míst (např. z cév v tříslech). Po zjištění původu arytmie se toto místo spálí pomocí vysokofrekvenčního elektrického proudu, který se aplikuje jedním ze speciálních katetrů. Záměrem je tepelné poškození tkáně, podobné jako při chirurgické léčbě. Důležité jsou zejména linie kolem ústí žil přivádějících krev z plic do levé srdeční síně. Katetrizační ablací lze řešit i fibrilace síní v případech, kdy léky selhávají. U komorových arytmií, které mohou pacienta ohrožovat na životě, se často implantuje kardioverter-defibrilátor (ICD). Přístroje snímají elektrickou činnost srdce a v případě záchytu život ohrožující arytmie vydají výboj elektrického proudu a arytmii tím zruší. Ve výjimečných případech se arytmie léčí chirurgicky.
Co jsou srdeční fibrilace – fibrilace síní?
Nebezpečí vzniku cévní mozkové příhody až pětinásobně stoupá u pacientů trpících tzv. fibrilací síní. Jedná se o typ arytmie, při níž se srdeční síně velmi rychle a nepravidelně stahují. Srdce slouží jako svalová pumpa, která pumpuje krev do celého těla a jeho činnost je spouštěna elektrickými vzruchy. Ve zdravém srdci vznikají tyto vzruchy v tzv. sinusovém uzlu v horní části pravé srdeční síně. Odtud se elektrické signály šíří svalovinou síní na síňokomorový uzel a dále na komory. V klidu se frekvence obvykle pohybuje mezi 60 až 80 za minutu. Při fibrilaci síní je potlačena normální funkce srdce a elektrické vzruchy vznikají velmi rychle a šíří se chaoticky. Jejich frekvence dosahuje 300 až 600 za minutu. Síňokomorový uzel dovolí převod signálů na komory o frekvenci přibližně mezi 110 až 180 za minutu, proto je činnost srdce snížená a nepravidelná. Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá v tom, že často probíhá bez razantních symptomů. Pacienti si mohou stěžovat „jen“ na zvýšenou únavu, točení hlavy nebo dušnost. Opět je velmi důležitá diagnostika a pravidelnost měření EKG. A následná efektivní léčba. Pacientů každoročně přibývá, protože populace stárne a narůstá procento nemocných, kteří přežili díky moderní medicíně. Výskyt této arytmie stoupá s věkem. Ve věku nad 75 let se vyskytuje u více než 5% populace.
Jaké jsou příčiny a rizika fibrilace síní?
Fibrilace síní sama o sobě není nutně známkou onemocnění srdce a může se vyskytovat i u jinak zcela zdravých lidí. Jindy provází řadu onemocnění srdce a cév nebo i jiných orgánů. Nejčastější příčinou je neléčený nebo špatně léčený vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, onemocnění chlopní a srdeční selhání. Příčinou může být také nadměrná funkce štítné žlázy. Fibrilace síní přechodně vzniká po operaci srdce. V rychle a nepravidelně se stahujících síních mohou vznikat sraženiny krve (tromby), které se mohou zvětšovat a následně se uvolnit do krevního oběhu. Následně pak mohou náhle uzavřít přívod krve do důležitých orgánů. Když se tak stane v mozku a dochází k omezení přívodu krve do mozku, vzniká mrtvice (cévní mozková příhoda). Nepravidelná a příliš rychlá činnost srdce může vést k srdečnímu selhání. U pacientů s fibrilacemi síní je přibližně dvojnásobné riziko úmrtnosti oproti lidem bez tohoto onemocnění.
Věděli jste, že...
Riziko vzniku sraženin krve snižují tzv. antikoagulační léky. Jejich dávka je u každého pacienta individuální a stanovuje se podle pravidelných testů srážlivosti krve. Dosažená hodnota je závislá také na užívání ostatních léků a také na stravě. Při nízké hodnotě testu je léčba nedostatečně účinná, při vysoké hodnotě testu hrozí naopak krvácivé komplikace. U některých pacientů lze místo antikoagulačních léků podávat Aspirin Protect. I když je slabý 100mg Aspirin či Stacyl volně prodejný, bez doporučení lékaře si ho nenasazujte.
Další významná srdeční onemocnění
Vaše srdce mohou trápit další srdeční potíže, mj. chlopenní srdeční vady, zánětlivá onemocnění srdce, kardiomyopatie a vrozené srdeční vady. Poruchy na srdečních chlopních mohou vést k jejich zúžení nebo nedomykavosti s projevem dušnosti, únavy, závratěmi a bušením srdce. Defekty v srdci mohou být přítomné už od narození, řeší se chirurgicky ještě v dětství, někdy je nutné celoživotní sledování vyléčeného srdce.
Chlopenní vady
Srdce pracuje jako soustava pump, které čerpají krev. K tomu je vybaveno mj. srdečními chlopněmi, které fungují jako ventily. Právě porucha funkce chlopní vede k významnému narušení čerpací funkce srdce a nakonec k srdečnímu selhání. Tato porucha může být vrozená (vrozené zúžení chlopně), nebo mohou chlopně onemocnět v průběhu života. Jednou z příčin je opotřebování chlopní, které se projevuje ve vyšším věku. Jindy může být chlopeň postižena akutním zánětem, kdy může dojít k jejímu odtržení a tím k okamžité ztrátě její funkce. Chlopenní vady mají v návaznosti na míře postižení různé příznaky. Obvykle dochází k zadýchávání při námaze, bolesti na prsou nebo náhlé ztrátě vědomí.
V případě infekčního onemocněni chlopně (infekční endokarditida) může být hlavním příznakem postupné slábnutí, zvýšená teplota a únavnost. Při akutnějším průběhu se objevují horečky a rychlé zhoršení. Chlopenní vady se vyšetřují echokardiografií, tedy ultrazvukovým vyšetřením srdce. Ta dokáže odhalit stupeň zúžení nebo nedomykavosti chlopně, případně ověřit podezření na infekci. Srdeční chlopně se léčí chirurgicky, v některých případech lze chlopenní vady léčit katetrizační cestou (např. roztažením zúžené mitrální chlopně). Postiženou chlopeň je v některých případech možno opravit tzv. plastikou chlopně nebo nahradit chlopní umělou. Pacienti po zákrocích docházejí na pravidelná vyšetření.
Zánětlivá onemocnění srdce
Srdce může onemocnět zánětem. Často po viróze může dojít k zánětu srdečního svalu (myokarditidě). Infekční zánět vnitřní výstelky srdce je endokarditida, perikarditida je zánět obalu srdce (osrdečníku). Příznaky jsou bolesti na hrudi, únava, horečka, někdy dochází k arytmiím.
Co je kardiomyopatie a jak časté jsou srdeční nádory?
Srdce může trpět i tzv. kardiomyopatií. Jde o různé typy postižení, kdy je buď zasažena čerpací funkce srdce nebo je srdce v důsledku změn své stavby ohroženo závažnými arytmiemi. Srdce může být zvětšené, ochablé, se ztluštěními stěnami apod. I v srdci se může, naštěstí velmi vzácně, vyskytnout srdeční nádor. Častěji se jedná o nádory benigní, tedy ty, které nevytvářejí metastázy a nevedou k úmrtí jako jiné formy rakoviny. Svým umístěním v srdci však mohou významně narušovat jeho funkci. Příznaky jsou různé, od slabosti a únavnosti přes zadýchávání až po bušení srdce nebo dokonce srdeční zástavu. U mladých sportovců tak může dojít k náhlému úmrtí. Opět je důležitá včasná diagnostika. Léčba se liší podle typu onemocnění, srdeční nádory je nutné chirurgicky odstranit.
Související články
