Kč
EUR
Proč užívat probiotika a pečovat o svůj střevní mikrobiom?
Mikroflóra – Mikrobiota – Mikrobiom
Než se pustíme do okrývání našeho mikrosvěta a mikroorganismů, díky kterým vlastně existujeme, vysvětlíme si základní termíny, na které můžeme v článcích a při výběru probiotik narazit:
Mikrobiota (dříve mikroflóra) – soubor všech mikroorganismů v daném prostředí, tedy na povrchu těla a v našem těle. Soubor bakterií, virů, kvasinek atd., které naše tělo obsahuje.
Mikrobiom – soubor genů (veškerá DNA) všech těchto mikroorganismů.
Střevní mikrobiom – soubor genů (veškerá DNA) všech mikroorganismů přítomných v našich střevech.
Člověk není sterilní, mikroorganismy máme tam, kde bychom je možná ani nečekali. Druhým největším mikrobiomem je hned po střevní mikroflóře mikrobiom kůže. Neméně významný, především během epidemie Covid-19, se ukázal mikrobiom plic – plíce jsou plné mikroorganismů, plicní mikrobiom ovlivňuje odolnost vůči respiračním onemocněním, mj. CHOPN a je negativně ovlivněn kouřením (včetně elektronických cigaret). Mikrobiom vaginálních a močových cest a jeho porušení hraje roli u vaginálních zánětů žen a u zánětů prostaty u mužů. Ústní (orální) mikrobiom úzce souvisí s tím střevním, tvoří ho několik set mikrobiálních druhů a je tak trochu výjimkou – tady neplatí, čím více, tím lépe, ale naopak.
Věděli jste, že...
Zdravá fyziologická mikroflóra trávicího ústrojí je komplexní ekosystém sestávající se z aerobních a anaerobních bakterií, virů, kvasinek a dalších mikroorganismů, které spolu žijí ve vzájemné symbióze.
Střevní mikrobiom
„Náš druhý genom“, „Náš další orgán“, „Náš druhý mozek“, takto se hovoří o našich střevech a o střevním mikrobiomu. Střevu patří prvenství, co se povrchu týká – z orgánů, které ústí do zevního prostředí, má střevo povrch největší. Střevo jako orgán obsahuje také největší množství mikroorganismů – 1013 - tedy okolo 10 000 000 000 000 (deseti biliónů) mikroorganismů a tím obsahuje přibližně stejný počet buněk, které tvoří naše tělo. Střevním mikrobiomem se rozumí škála bakterií, virů, bakteriofágů, plísní, hub a parazitů v útrobách našich střev. Zdravý mikrobiom mívá velkou rozmanitost (diverzitu), tj. obsahuje co nejvyšší počet různých kmenů bakterií a ukazuje se, že čím pestřejší mikrobiom ve střevech je, tím lepší pro nás. Rozmanitý střevní mikrobiom je základem pro správnou funkci střev (pro představu, řeč je o 300-500 druzích mikroorganismů ve střevě o celkové hmotnosti 1-2 kg). V 1 gramu lidské stolice je až 1011 bakterií, tedy sto miliard bakterií. Současně se odhaduje, že střevní mikrobiom obsahuje 100-150krát více genů, než má lidský genom (souhrn veškeré genetické informace zapsané v DNA v každé lidské buňce).
Jak pestrý máme střevní mikrobiom?
U zdravého jedince zůstává 30-40 % střevní mikroflóry neměnné (řeč je o jádru mikrobiomu) a jeho základ se vytváří už při dosažení 3. roku našeho života. Rozhodujících je proto prvních 1000 dnů života dítěte. Zajímavé je, že každý jedinec má svůj naprosto jedinečný mikrobiom, tak jako je jedinečný otisk prstu. Zajímavostí také je, že přibližně 70 % z těchto kmenů se zatím nedá mimo tělo kultivovat. Převahu bakteriálního společenství ve zdravém lidském střevě (z 90 %) zaujímá rod Firmicutes (př. Bacilli, Clostridia) a Bacteroidetes (př. Bacteriodes fragilis, disastonis). V menšině jsou třeba Actinobacteria (např. Bifidobacteria) a Proteobacteria (mj. potencionálně patogenní E. Coli, Salmonella, Vibrio). Potencionálně patogenní (tj. ve větším množství škodí) je např. už celkem dobře známá Helicobacter pylori. Mezi naopak prospěšné bakterie patří Faecalibacterium prausnitzii (produkují butyrát s protizánetlivou aktivitou) či Akkermansia muciniphila. Pokud vývoj bude dál úspěšně pokračovat, dá vznik probiotikům příští generace právě s těmito prospěšnými bakteriemi. Existuje standardní zdravý mikrobiom? Jedna z otázek, na kterou se dá zatím ještě obtížné odpovědět.
Věděli jste, že...
Složení střevní mikroflóry je regulováno již slinami (lysosymy), žaludeční kyselinou (pH), žlučí (lactoferrin, nekonjugované žlučové kyseliny), pankreatickou šťávou (lipáza) a také střevní motilitou.
Jak se mění náš mikrobiom během života?
Dá se ovlivnit složení naší střevní mikroflóry? Svým přístupem k životu, vědomě, či nevědomě, usilujeme o eubiózu (mikrobiální rovnováhu) v návaznosti na naše tělesné funkce. Nejdůležitější pro zdravý vývoj střevního mikrobiomu a imunitního systému je období u dítěte hned po porodu. Fyziologický porod přirozenou cestou je pro novorozence a osídlení mikroorganismy vždy prospěšnější, stejně jako kojení. Proto, pokud je vše v pořádku, porod porodními cestami a kojení je pro dítě prioritou. Dále je pro pestrost střevního mikrobiomu kojence důležité zařadit pevnou stravu, a to ne dříve než po ukončení 4. měsíce života, a ne později než v 6. měsíci. Na konci prvních 1000 dnů života dítěte se pro mikrobiom uzavírá „okno příležitostí“. Výsledkem celého formování mikrobiomu dítěte je vytvoření tzv. definitivního osidlovacího vzoru, který si dítě nese po celý zbytek života. Za fyziologických podmínek se příliš nemění, mění se za patologických situací.
Užívání antibiotik hlavně v dětství může velmi nevýhodně ovlivnit vývoj mikrobioty dítěte. Dobrý vliv na kolonizaci střev, kůže atd. má častá expozice mikrobům; není překvapením, že přílišná hygiena a nadměrná čistota spíše škodí.
Postupem věku, tedy u starších lidí, klesá rozmanitost mikroorganismů, které tělo obývá. Rozhodujícím faktorem je samozřejmě způsob stravování a životní styl – to lidský mikrobiom velmi ovlivňuje. Změna životního stylu posledních desetiletí má vliv na navýšení chorob, jako jsou revmatické potíže, Crohnova choroba, cukrovka, astma, skleróza a řada dalších. S tímto navýšením má právě porucha střevní mikrobioty (mikrobiální nerovnováha – dysbióza) úzkou souvislost. Dysbióza (poškozený mikrobiom) provází nemocné s idiopatickými střevními záněty, u kolorektálního karcinomu, dráždivého tračníku a dalších nemocí včetně duševních. Výzkum se zaměřuje na to, zda poruchy střevního mikrobiomu jsou příčina nebo následek choroby.
Věděli jste, že...
Pro dítě a zdravý mikrobiom je důležitý už jeho vývoj v děloze. Zdraví narozeného miminka může pozitivně ovlivnit už sama maminka úpravou životního stylu a složením jídelníčku. Dysbióza mikrobioty nastávajících maminek, těhotných žen, může nepříznivě ovlivnit také průběh těhotenství a tím vážně ohrozit zdraví dítěte. Dysbióza je spojována s pozdním potratem, předčasným porodem, nadměrným zvracením nebo dokonce narozením mrtvého dítěte.
Imunita začíná ve střevech
Do stále většího povědomí se dostává to, že střeva jsou největším imunitním orgánem našeho těla. 70 % imunitních buněk je právě ve střevě, složení střevního mikrobiomu a probiotické kultury výrazně posilují imunitní systém. Po mozku je střevo největší rezervoár nervových buněk (počet neuronů je srovnatelný s míchou). Mikrobiota je hlavním stimulátorem a modulátorem slizniční a systémové imunity, je klíčová s ohledem na ochranu, prevenci a průběh nemocí. Sdílený imunitní systém sliznic zajišťuje přísun imunitních buněk do dalších žláz v těle (přes lymfatické uzliny, mízovod, krevní oběh) včetně mléčné žlázy a tím do mléka novorozence během kojení (tím působí specificky na nově narozené miminko). Nejvíce tělíčku prospěšných látek je v kolostru.
Střevní mikrobiom hraje důležitou úlohu ve fyziologickém vývoji. Přínos probiotik je pro naše zdraví značný. Prokázána už byla návaznost neurologických a psychiatrických poruch na složení střevního mikrobiomu. Střevo ovlivňuje náš mozek, ale také opačně, mozek ovlivňuje naše střevo. Podle francouzské studie má střevní mikrobiom vliv na působení léků během léčby rakoviny. Imunita a jednotlivé orgány v těle spolupracují, zdravý střevní mikrobiom také aktivuje imunitní buňky v dýchacích cestách, plicích. Při těžkém průběhu Covidu byla u takto nemocných pacientů diagnostikována dysbióza a poškozená střevní bariéra, tím docházelo ke vznik zánětu, virus SARS-CoV-2 se ve střevech snadněji vázal a dostával se dál do oběhu.
Jaká je role mikrobiomu našeho těla?
Co všechno nejen náš střevní mikrobiom a přítomné mikroorganismy ovlivňují?
- Trávení – funkce zažívacího traktu (mj. zajišťují vstřebávání živin, vylučování škodlivin, udržování zdravé střevní bariéry, syntéza vitaminů, např. vitaminů B a K a tím přispívání k prevenci osteoporózy, štěpení polysacharidů pomocí enzymů, které nám v organismu chybí).
- Imunita – imunitní systém (mj. ovlivnění imunitních reakcí, imunitní a ochranná funkce – stimulátor i modulátor slizniční i systémové imunity, prevence infekcí, ochrana před patogeny, prevence zánětlivých onemocnění střev i jiných orgánů gastrointestinálního traktu, syndromu dráždivého tračníku, rakoviny střev, celiakie, laktózové intolerance atd., prevence virových a bakteriálních onemocnění).
- Metabolismus – metabolické děje (mj. obezita, inzulinová rezistence a cukrovka, metabolický syndrom, snižování hladiny cholesterolu, funkce jater a ledvin, prevence aterosklerózy, menopauza, hormonální změny).
- Nervový systém – duševní zdraví (mj. prevence neurogenerativních onemocnění, např. Alzheimer, Parkinson, roztroušená skleróza, také autismu, depresí a úzkostí, vliv na každodenní náladu).
- Stav a zdraví pokožky (mj. prevence atopického ekzému a alergie).
- Stav a zdraví vaginálních a močových cest (mj. obranyschopnost těchto systémů).
- Stav a zdraví dýchacích cest (mj. připravenost a imunitní odpověď organismu při setkání s virem Virus SARS-CoV-2, virům chřipky apod.).
- Metabolismus léčiv (střevní mikrobiom ovlivňuje až 200 různých léčiv a stovky účinných látek).
Mikrobiom a jeho prospěšné bakterie vytváří plyny a produkuje důležité mastné kyseliny s krátkým řetězcem (short chain fatty acids, SCFA), např. butyráty, propionáty, acetáty. Propionát má např. antioxidační účinky, což potvrzuje příznivý vliv probiotik na prevenci nemocí. Butyrát např. reguluje buněčný cyklus a podporuje dopaminergní činnost v mozku (dopamin ovlivňuje naši motivaci a náladu). Produktem mikrobioty je také tryptofan, který má přímý vliv na spánek. Sekreci inzulínu např. zvyšuje Acetát. Dále tyto prospěšné kyseliny dodávají energii střevním epiteliálním buňkám, snižují pH ve střevech, podílejí se na zdravé střevní bariéře, zajišťují vstřebávání vápníku, železa a hořčíku a příznivě ovlivňují metabolismus cukrů a tuků.
Věděli jste, že...
Probiotika podporují trávení a zdraví střev tak, že zajišťují rozklad těžko vstřebatelných látek, které pak tělo může využít. Probiotika mají také vliv na naši hmotnost, ovlivňují, kolik energie přijmeme z potravy do těla.
Mikrobiom a psychika – probiotika a duševní zdraví
Už jste slyšeli o sousloví osa-střevo-mozek (Gut brain axis)? Mezi odbornou veřejností je to velmi aktuální téma. Poslední studie poukazují na to, že náš střevní mikrobiom intenzivně komunikuje s mozkem a zodpovídá mj. za to, jakou máme náladu a třeba také, na co máme chuť a co tedy máme jíst. Ač se to zdá, jakkoliv nadnesené, je to tak.
Dnes už víme, že neurodegenerativní onemocnění začínají u řady pacientů na úrovni střevního mikrobiomu, potíže u těchto pacientů startují nejprve onemocněním střev. Nadějí také je, že podávání probiotik může zpomalit progresi (zhoršování) roztroušené sklerózy. Onemocnění probiotiky zatím nevyléčíme, ale můžeme zkvalitnit a prodloužit život těchto pacientů. Potvrzena je také spojitost mikrobiomu s autismem. U mentální anorexie dochází k razantním změnám v mikrobiomu, snižuje se množství prospěšných bakterií, zvyšuje se propustnost střeva a tím systémový zánět. Výzkum střevního mikrobiomu a depresí je rovněž na svém začátku, u pacientů trpících depresemi se sledují změny mikrobiálních profilů. Vše ukazuje na to, že se v budoucnosti neobejdeme bez kombinované léčby psychobiotiky, které budou zaměřeny na osídlení střev a korekci daných mikrobiálních kmenů. Léčba tedy nebude spočívat jen v podávání antidepresiv jako takových.
Věděli jste, že...
90 % serotoninu (neurotransmiteru), „hormonu štěstí“, máme ve střevě a na jeho produkci se podílí nejen střevní buňky, ale právě také bakterie, které máme v našem střevním mikrobiomu. Je proto logické podporovat ve střevech ty bakterie, které k produkci serotoninu přispívají. Probiotika rovněž mohou zmírňovat příznaky úzkosti.
Probiotika a nádorová onemocnění
Jaký je potenciál mikrobiomu pro onkologické pacienty? Nádorová onemocnění jsou celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Jsou různorodou skupinou, při kterých dochází k abnormálnímu a nekontrolovatelnému dělení buněk. Nádory mohou vznikat v jakémkoliv orgánu. Při rakovinovém bujení dochází k růstu buněk i bez přítomnosti růstových faktorů. Buňky unikají imunitnímu systému, častý je zánětlivý stav v okolí nádoru. Každému pátému člověku bude v průběhu života diagnostikováno onkologické onemocnění. Předpověď výskytu v nadcházejících desetiletích má být dokonce dvojnásobná. Proto vzrůstá význam účinné prevence působení biologických karcinogenů a podpora modulace našeho mikrobiomu.
Jak se vyhodnocuje role mikrobiomu u nádorových onemocnění?
Jako karcinogeny působí specifické mikroby (onkogenní patogeny) a bylo ověřeno, že nádorové onemocnění může právě vyvolávat působení konkrétních mikrobiálních druhů. Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny bylo identifikováno celkem 11 mikroorganismů, které ke vzniku nádorových onemocnění prokazatelně přispívají. Mezi dobře známé onkogenní patogeny patří např. bakterie Helicobacter pylori a z virů např. virus HIV, virus žloutenky typu B a C, virus Epstein-Barrové (EBV) a lidský papilomavirus (HPV). Při výzkumu bylo potvrzeno několik dalších mechanismů, díky kterým i ty druhy, které jsou přirozenou součástí naší mikroflóry, přispívají k rozvoji nádorových onemocnění – např. v ústech přítomná bakterie Fusobacterium nucelatum a velmi rozšířená Escherichia coli (ta mj. produkuje genotoxin kolibaktin).
K negativním vlivům u nádorových onemocnění se řadí dysbióza (dysmikrobie) celé mikrobiální komunity v těle. Propojení tohoto faktoru se potvrzuje u nádorů, které postihují orgány a orgánové soustavy, které jsou na mikrobiom nejvíce napojené, např. rakovina tlustého střeva a konečníku, rakovina jícnu a žaludku, rakovina močového měchýře, rakovina děložního čípku a rakovina prsu, rakovina prostaty a další). Věda pokročila natolik, že se přímo ve tkáni nádorů dá detekovat bakteriální genom (onkobiom), proto se zkoumají všechny souvislosti, jakou bakterie sehrávají roli a jak se do nádorů dostávají (řeč je o intratumorálním mikrobiomu). Každý typ nádoru má svůj specifický mikrobiom, nejrozmanitější výskyt bakterií je v nádoru prsu.
Vlastní metabolity mikroorganismů (tzv. postbiotika) a jejich následné působení v daném orgánu se rovněž vyhodnocuje v návaznosti na co nejúčinnější léčbu nádorového onemocnění. Jak nám pomůže, když nám bude složení mikrobiomu v návaznosti na nádorové onemocnění znám a bude běžně dostupná jeho diagnostika?
- potenciál pro včasnou diagnostiku nádorového onemocnění – zachycení nemocného pacienta
- potenciál prognózy nádorového onemocnění – procentuální možnost vyléčení
- potenciál terapeutický – ovlivnění nádorů probiotiky – prevence, průběh a léčba onkologických onemocnění (pod dohledem lékaře)
Co střevnímu mikrobiomu škodí?
Škodí vše, co způsobuje mikrobiální nerovnováhu, zmíněnou dysbiózu, která může způsobit v našem těle různá onemocnění s akutním průběhem nebo trvalý stav slabého zánětu, který je prvním krokem k dalším nemocem. Dysbióza je poruchou ve složení střevního mikrobiomu, kdy dochází ke snížené diverzitě (druhové rozmanitosti bakterií). Současně dochází ke zvýšenému počtu potencionálně patogenních bakterií (např. enterobacteriacae) a snížení nebo absenci prospěšných protektivních bakterií (např. Faecalibacterium prausnitzii či Akkermansia muciniphila)
Co k dysbióze vede? Co ohrožuje střevní rovnováhu?
- Podávání antibiotik (hlavně velké dávky silných antibiotik či jejich opakované užívání)
- Strava složená z průmyslově vyráběných potravin (příměsi antimikrobiálních látek a konzervantů)
- Nevhodná strava bohatá na jednoduché cukry
- Chemická hnojiva v (na) potravinách
- Stres
- Kouření a alkohol
- Různá střevní onemocnění při nedodržování správných hygienických návyků
Porušení střevní bariéry – hrozí i vám?
V interakci mezi naším organismem a naší mikrobiotou sehrává velkou úlohu stav sliznic organismu, a to především střevní bariéra. Poškození bariérové funkce střev vede k průniku bakteriálních a potravinových složek, k aktivaci imunitního systému a k možnosti vzniku zánětu – zánětlivé odpovědi organismu. Složky střevní bariéry, které patří do přirozené imunity, brání rozvoji tohoto zánětu a brání působení patogenních mikroorganismů (např. Panetovy buňky, Antimikrobní peptidy). Střevní mikroflóra, probiotické kultury, jsou pochopitelně důležitou součástí střevní imunitní bariéry.
Jak ovlivnit náš střevní mikrobiom?
- stravování – složení naší běžné stravy
- probiotika ve stravě, v doplňcích stravy, v lécích
- prebiotika (např. fruktooligosacharidy, inulin) – vláknina ve stravě a potravinových doplňcích
- způsob našeho života – vliv má mj. navýšení dlouhodobého a vytrvalého pohybu (lepší kondice)
- jak moc naše tělo přichází do kontaktu s antibiotiky
- lyzáty a separované složky bakterií
- pod dohledem lékařů – rekombinantní bakterie a terapie bakteriofágy
- pod dohledem lékařů – transplantace fekální mikrobioty (při těžké infekci bakterií Clostridium difficile s úmornými průjmy, experimentálně se zkouší u dalších chorob).
Užíváte léky, které ovlivňují střevní mikroflóru?
Jak ovlivňují váš mikrobiom léky, které užíváte? Kromě probiotik, prebiotik, a hlavně antimikrobních látek a imunosupresiv, je celá řada léků, které mohou narušit mikrobiální složení a funkci našeho mikrobiomu v různých lokalitách těla. Mnoho informací o vlivu a změnách střevního mikrobiomu je potvrzeno např. při užívání Metforminu a také léků na překyselení žaludku, tzv. inhibitorů protonové pumpy (dlouhodobé užívání např. Omeprazolu, Helicidu není bez lékařského dohledu vhodné). Platí to i naopak, mikrobiota má vliv na metabolizaci léků, na jejich transformaci po podání do těla (např. lék Sulfasalazin, Digoxin).
Objevte probiotika k dlouhodobé prevenci a imunitě za super ceny..
Educomm.cz - Tlaskalová-Hogenová prof. MUDr Helena, Střevní mikrobiom, imunita a COVID-19
3D 360° kongres MIKROBIOM LIDSKÉHO TĚLA V SOUVISLOSTECH
www.healthcomm.cz/3dmikrobiom
Ryšávka RNDr. Petr Ph.D., Mikrobiom lidského těla
Janáková RNDr Jana Ph.D., Střevní mikrobiota v prvních 1000 dnech života
Janda RNDr Lubomír Ph.D., Postbiotika – nadějné látky v boji s infekcí
Haranta Martin Msc., Modulácia črevného mikrobiomu
Ryšávka RNDr. Petr Ph.D., Mikrobiom a psychika
Mokroš prim. MUDr Pavel, Rotavirové infekce a role mikrobiomu
Bomba MVDr Alojz DrSc., Črevný mikrobióm u chronických a zápalových chorob
Kotlásková Mgr. Iva Ph.D., Mikrobiom a jeho role u onkologických pacientů
Pharma News, odborný časopis (5-6/2023) – Chráníme střeva a střeva chrání nás
Svět farmacie, odborný časopis (léto 2015) – Probiotika ve výživě zvířat
Pharma News, odborný časopis (1-2/2020) – Bakterie a prospěšné pro zdraví?
https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/ - SPC Enterol
Související články
